ceskycichlidklub.eu: oficální fórum

Ono by to naopak teoreticky mělo být ve všem, co s oněmi určitými dřevinami úzce souvisí. Jiná otázka je, v jaké koncentraci se v tom třísloviny nacházejí. Třeba ořešák má největší koncentraci tříslovin ve slupkách, dub myslím v kůře, olše asi taky v kůře (šištice používáme proto, že se dobře sbírají, skladují a hlavně vlivem sluníčka (ultrafialových paprsků) jsou v nich taniny lépe fermentované). Jinak by ty látky měly být samozřejmě i v listech, dřevu (jde-li o dřeviny), kořenech, květech, plodech a tedy určitě i v pylu.

To vše o čem píšem, teda krom květů a pylu chápu. Ale protože se trochu motám kolem medu, tak mě nenapadlo, že by to mohlo být v květu. Teda na druhou stranu mě teď napadlo, že lesní medy jsou hodně tmavé a od čeho asi??? Nooo, další brouk do hlavy.

Jiná struktura pylového zrna, jiná barva?

Kdo ví. U kaštanovníku setého (jedlého) - Castanea sativa obsahují nejvíce tříslovin zralé květy - jehnědy nabouchané pylem. V Ouvalech jsem měl nádhernej bohatě větvenej exemplář a taky kdysi bílou stodvácu škodku. Jednou, už nevím proč, mne napadlo ten svižnik zaparkovat zrovna pod tím stromem. Bylo to nějak touhle dobou, kdy kaštanovník odkvétá a taky takový parný den jako dnes. Květy tak padaly na kastli a padaly, a padaly, až jich na škodce byla halda. Přes noc - hlavně k ránu byla bohatá rosa, která povrh sluníčkem vyhřáté škodky pokryla dostatečnou vlhkostí k tomu, aby napadané květy vyloučily dostatek hnědých, lepkavých tříslovin. Z toho laku jsem tmavě hnědé fleky dostal pryč až někdy koncem podzimu........