ceskycichlidklub.eu: oficální fórum

Ahojte,
chci se zeptat jaká je nejvhodnější frakce a barva písku pro Apistogrammi? Chci zakládat akvárium 80x40x40 kde chci mít páreček apistogramm a nějaké corydoras, atd...představuji si méně světla, pár nenáročných rostlin, jemnější dno, listy, více kořenů a kamenů...bioakvacit v akváriu plus aquaclear se zeolitem....chci zavést dobře fungující akvárium bez hnojení a dalších kravin...
Co pozadí? Je lepší černé, prosvítavě modré nebo nechat průhledné?
Díky Honza
PS. můžete mě prosím navést na tomto webu kde se dočtu víc o apistogrammach?....děkuji moc za pomoc

V Amazonii je (pokud je dno písečné) oslnivě bílý jemný písek. Většina cichlidek žije v tzv. černých vodách (huminy, taniny). Důležité jsou kořeny, vhodné listy buku.

Tak nějak jsem to již postřehl, na druhou stranu mě mrzí že na tmavším dnu lépe vyniknou barvy...většina cichlidek si v písku hloubí jamky jakou frakci nejvíce používáte?
Kde najdu nějaké zajímavé texty a články?
Jaké jsou ty vhodné listy buku?
A díky moc za odpověď.

NěMa píše:Tak nějak jsem to již postřehl, na druhou stranu mě mrzí že na tmavším dnu lépe vyniknou barvy...

Právě naopak. Na tmavším dnu barvy daleko lépe vynikají. Mnohý z chovatelů neonek vyznává ač je to zase nenormální, pokryv dna materiálem černé barvy.

NěMa píše:většina cichlidek si v písku hloubí jamky

Nehloubí. Vyhledávají si jeskyňky nebo když nemohou jinak, tak skrytá zákoutí.

NěMa píše:jakou frakci nejvíce používáte?

Už jsem psal v předešlém příspěvku .....oslnivě bílý jemný písek. V našich podmínkách je nejlepší si najít v nějakém čistém potoce písčinu. odtamtud vzít dostatek písku, který již bývá dobře propláchnutý od kalů. Stačí pak jen vydesinfikovat (nejlépe povařit v nějakém hrnci - pokud možno smaltovaném, litinovém nebo nerezovém. Ne hliník či měď - vylučují ionty nežádnoucích prvků)

NěMa píše:Kde najdu nějaké zajímavé texty a články?

Tady na portálu je toho v patřičné sekci myslím docela slušně. Navíc jsou tam rozpravy a postřehy praktiků, kteří s trpasličími cichlidkami mají nebo měli své zkušenosti.

NěMa píše:Jaké jsou ty vhodné listy buku?

Tmavě hnědé, suché, dobře profermentované. nejlépe se sbírají cca dva, tři týdny po opadu, když není vlhko nebo sněhová pokrývka na bučinách.

mlynář píše:

NěMa píše:Tak nějak jsem to již postřehl, na druhou stranu mě mrzí že na tmavším dnu lépe vyniknou barvy...

Právě naopak. Na tmavším dnu barvy daleko lépe vynikají. Mnohý z chovatelů neonek vyznává ač je to zase nenormální, pokryv dna materiálem černé barvy.

jjj to jsme si jen nerozuměli já to tak taky myslel...pokud tedy zvolím tmavší jemný písek nic tím nepokazím?.?.?jinak díky moc za odpovědi.
Honza

mlynář píše:Tmavě hnědé, suché, dobře profermentované. nejlépe se sbírají cca dva, tři týdny po opadu, když není vlhko nebo sněhová pokrývka na bučinách.

Ahoj Honzo, tá fermentácia listov ma zaujíma, ako sa to robí ?
Ďakujem.

Pavle, to dělá příroda. Jakmile list začne usychat, znamená to, že se uzavřel přívod mízy ze systému stromu (keře, atd...). Ta míza, která v listu zůstala začne především působením ultrafialových slunečních paprsků a vzduchu pracovat. Probíhají v ní určité chemické procesy - oxidace. On ten proces má blíže k tomu, co se děje při tzv. fermentaci tabáku nebo čaje. Ona to správně ale není fermentace - kvašení, ale oxidace. Jednoduše řečeno - ty látky, které ta rostlinná část (nemusí jít nutně jen o listy, ten proces probíhá i u plodů) obsahuje vyzrávají, stabilizují se a získávají sílu a ten správnej šmrnc. Proto se to dělá i u čaje a tabáku. U těhlech dvou hospodářsky důležitých záležitostí je to vlastně proces dozrávání. Tzv. zelený čaj je čajem nezralým. Část vědátorů dokonce v poslední době lomí rukama, že se to v pije a tvrdí, že je to vrcholně nezdravé - něco jako baštit nezralé ovoce. Kdysi jsem taky slyšel, že tzv. černý tabák je pro kuřáky zdravější, než obligátní bílý, u kterého byla vlastně fermentace přerušena. To jen na okraj. Takže asi tak.
Když si ty bukové listy nebo olšové šištice (to je stejný proces) natrháš ještě za zelena, tak ony pro nás důležité látky jsou slaboučké a navíc jsou v takovém chemickém stavu a jsou tam i další látky, které při fermentaci přestanou působit, že by se to mohlo chovat i toxicky. Třebaže já si myslím, že u buku a olše tohle zrovna nehrozí. Staří zkušení mazáci písávali, že vhodné je i dřevo olše, kůra, kořeny. Tzn. v tom stromě nic ošklivého není. U buku to nebude jiné.
A samozřejmě suché - fermentované - vyzrálé listy se i dobře uchovávají (ve správných podmínkách klidně roky) a dají se kdykoliv použít a účinnost v nich obsažených látek se tou dobou skladování nijak nesníží.

Trochu sme sa nepochopili, myslel som fermentáciu, ako pri tabakových listoch, napr. :

..."Také lze použít správně usušené (pozvolna) listy, potom není nutné mačkáním rozrušovat strukturu listu, jen se surovina navlhčí. Tabák se pevně namačká do neprodyšné nádoby (plastového kyblíku) až po vrch a následně se to zadekluje, do víčka se udělají dvě milimetrové dírky (aby měl případný přetlak kudy unikat) a dá se to do tepla (optimálně 45°C). Jakmile listy dosáhnou požadovaného stupně fermentace, tabák vyndáme a rychle během 2 - 3 dnů dosušíme na slunci nebo v sušičce. Potřebná doba (může stačit i jeden den) závisí na požadovaném stupni fermentace, teplotě a stupni zavadnutí listů . Obdobně lze listy fermentovat naskládané na sebe a zatavené ve fólii (nutno vyčerpat/vytlačit vzduch). Krátkodobým zvýšením teploty na 60°C ke konci procesu se zlikviduje mnoho mikroorganizmů a tabák se "stabilizuje." Při fermentaci vznikají pachy, které při následném sušení vyvětrají a zůstane standardně vonící tabák."

Já myslím, že jo. Prioritně jsem psal, že se stará příroda a je třeba pak sbírat pokud možno ve vhodnou dobu za vhodných okolností již přirozenou cestou "uschlé" listí.

Paráda, tak už vím co je fermentace.