Odkazy
Narozeniny
Gratulujeme uživateli: helleri (50)
V následujících 7 dnech
nemá nikdo narozeniny.
Kalendář
|
Kvě. 2024 |
|
Po |
Út |
St |
Čt |
Pá |
So |
Ne |
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
Statistiky
Celkem
Příspěvků: 16
Celkem témat 838
Celkem oznámení: 0
Celkem důležitých: 1
Celkem příloh: 3627
Témat za den: 0
Příspěvků za den: 2
Uživatelů za den: 0
Témat na uživatele: 1
Příspěvků na uživatele: 11
Příspěvků na téma: 11
Celkem členů 834
Nejnovějším uživatelem je StanislavLach
|
od mlynář v 25 říj 2010, 18:06
POZN: Odštěpeno z tématu o Mesonauta egregius.
Co říkáte na tenhle jev s pH, který jsem zaznamenal u stejné vody na dvou různých místech vzdálených od sebe vzdušnou čarou necelých cca 70 km. No a ještě by mne zajímalo, proč ve stejné vodě ty rybky šlapaly jak švýcarské hodinky na jednom místě a na druhém, dokonce relativně mnohem příhodnějším pro takovéhle cichlidky ne!
V Ouvalech voda ze Sudějova, huminy, vodivost mezi 120 - 150 uS, pH druhý den okolo 7,5 a veškeré taeniatusky jely jak na běžícím páse (stejně jako subocelláti). Na mlejně voda ze Sudějova, huminy, vodivost mezi 120 - 150 uS, pH druhý den na 5,5 - 6 a... prdlajz. Postupně jsem přišel o všechny s výjimkou "Nigeria-yellow", subocelláti "Matadi" i "Moanda" v čudu. V obou případech šlo o stejnou vodu, stejná akvária, atd., ale jiné místo a ať jsem bádal, jak jsem bádal, na jiný rozdíl, než o pár desítek km od sebe a rozdílné nadmořské výšky jsem nepřišel. Dodnes netuším, jestli rozdíl v nadmořské výšce (Ouvaly okolo 200 m/n m.+ mlejn 420 m/n m. - takže rozdíl přes 200 m) může být toho příčinou a docela se mi to zdá i pitomostí. Jo a ještě pro úplnost, nikdy jsem neměl taeniatusky z odchytů, vždy se jednalo o Fx generace plně domestikované na akvarijní podmínky).
A ještě jedna věc, když jsem v Ouvalech pytlíkoval taeniatusky či subocelláty na výkupy, musel jsem jim dát do každého pytlíku cca 10 kapek Torbenu, jinak byla polovička ryb do čtvrt hodiny šoknutá a břichem nahoru.
-
mlynář
- Administrátor
-
- Příspěvky: 2049
- Registrován: 20 zář 2008, 19:09
- Bydliště: Greenvillage u Práglu
od Raviolka v 26 říj 2010, 06:29
Na "stejná akvária" jsem nikdy nevěřila a nevěřím ani v tomhle případě Myslím, že na mlejně ty ryby zabily dusíkaté látky, proto taky šlo pH tak dolů. A pak, ono v tom nízkém pH se nitrifikačním baktériím vůbec nedaří, akvárium se nezaběhne - a jsme v začarovaném kruhu. Do těch pytlíků jsi dával vodu čerstvou, nebo z akvária?
-
Raviolka
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 135
- Registrován: 02 zář 2009, 12:29
- Bydliště: Ostrava
-
od RAP v 26 říj 2010, 08:34
No a co rozvod vody, myslím celková cesta od zdroje do akvária. Jistě to bude mít nějaký vliv.
-
RAP
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 562
- Registrován: 06 kvě 2009, 18:33
- Bydliště: Praha 15 - Horní Měcholupy
od mlynář v 26 říj 2010, 10:30
Raviolka píše:Na "stejná akvária" jsem nikdy nevěřila a nevěřím ani v tomhle případě Myslím, že na mlejně ty ryby zabily dusíkaté látky, proto taky šlo pH tak dolů. A pak, ono v tom nízkém pH se nitrifikačním baktériím vůbec nedaří, akvárium se nezaběhne - a jsme v začarovaném kruhu. Do těch pytlíků jsi dával vodu čerstvou, nebo z akvária?
Markéto, já jsem v té vodě žádné dusičnany prakticky neměl. Sudějov objevili kdysi diskusáři a jezdilo tam (a asi dál jezdí) spousta lidí od Prahy až po Pardubice... Tu a tam jsem se je pokoušel měřit testy od Sery či Aquaru, ale s nulovým výsledkem. To pH šlo buď nahoru (Ouvaly) nebo dolů (mlejn) v nově založených akvárkách bez ryb! Na "pytlíky" jsem měl jedno stolitrové akvárko, kde byla voda jen na tohle. K ničemu jinému se nepoužívala. Jinak pro odchovy jsem v Ouvalech měl vodu běžnou - vodovodní z obecního řadu s vysokým podílem železa o vodivosti cca 900 uS a poměrně vysokým podílem dusičnanů (přesné číslo ti neřeknu, ale testy se barvily "jedna radost"). Na mlejně pak vodu z lesní studny cca 80 - 90 uS, dusičnany téměř neměřitelné. Pak pochopitelně záleželo na množství rybí osádky v akvárku atd...atd... Ale to s výše uvedeným problémem nemá nic společného. RAP píše: No a co rozvod vody, myslím celková cesta od zdroje do akvária..
V obou případech byl rozvod totožný - plastová bandaska. Psal jsem, že šlo o vodu ze studánky - Sudějov! Jinak stejně v Ouvalech i na mlejně od Nautily ze studen šla černá polyuretanka coulka nebo pětičtvrtka a pak plastový klasický rozvod.
-
mlynář
- Administrátor
-
- Příspěvky: 2049
- Registrován: 20 zář 2008, 19:09
- Bydliště: Greenvillage u Práglu
od RAP v 26 říj 2010, 11:09
Aha, se omlouvám za OT. Tak to prosím smázni.
-
RAP
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 562
- Registrován: 06 kvě 2009, 18:33
- Bydliště: Praha 15 - Horní Měcholupy
od RAP v 26 říj 2010, 11:14
Honzo a jde i o stejnou dobu v roce? Přeci v každém ročním období jsou vlastnosti vody trochu jiné, zejména u přírodních povrchových zdrojů.
-
RAP
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 562
- Registrován: 06 kvě 2009, 18:33
- Bydliště: Praha 15 - Horní Měcholupy
od mlynář v 26 říj 2010, 11:20
Ne, ta problematika se ale týká celé mojí éry. Tzn. v Ouvalech mezi lety 94 - 2002 a na mlejně 2002 - 2006. No a pravda, mezi cca 25. srpnem a 31. říjnem i dublování, než jsem z Ouval přestěhoval všechny ryby. Takže jedna voda byla v tu dobu i na obou místech, protože jsem ryby stěhoval prakticky dva měsíce...
-
mlynář
- Administrátor
-
- Příspěvky: 2049
- Registrován: 20 zář 2008, 19:09
- Bydliště: Greenvillage u Práglu
od mlynář v 26 říj 2010, 11:28
Těžko říci, jestli jsem sám nezaložil téma "OT", protože to s tím pH se netýkalo samozřejmě jen "Afriky" a konec konců v Ouvalech mi všechno fungovalo i s tím vysokým pH a s výjimkou P.taeniatus, subocellatus a kupodivu ale i čichavečků rodu Trichogaster na mlejně v nízkém pH i všechno ostatní. Skaláry, bettky, P.pulcher, JA cichlidky šly v "Sudějově" v Ouvalech i na mlejně naprosto super. I přes ty markantní rozdíly v pH. Jinak pro úplnost co se týče poslední skupiny ryb, která byla mou dominantou - krunýřovci. V Ouvalech šli ancistrusi průměrně, nejlépe ti nejobyčejnější a albíni a lorikárie naprosto špičkově ať se jednalo o odchyty nebo Fx generace a to jak původně ve studni (1300 uS) tak pak i v obecní vodě (900 uS). Na mlejně jsem měl k disposici vodu z potoka (300 uS) a posléze hlavně z "lesní studně" (oněch cca 80 uS) a s obyčejnými ancistrusy a lorkami byl šmitec. Jen to tam přežívalo, ale výsledky bídné. Albíni a všelijaká čeládka á la Anc.sp. "Brown" docela dobře.
-
mlynář
- Administrátor
-
- Příspěvky: 2049
- Registrován: 20 zář 2008, 19:09
- Bydliště: Greenvillage u Práglu
od Raviolka v 26 říj 2010, 11:48
Nemyslela jsem dusičnany, ty jsou samy o sobě v pohodě. Zkusím to jinak. V té vodě jsou baktérie a ty okyselují vodu - v tom jim nezabráníš. Záleží na mnoha faktorech, jestli se to vůbec projeví na poklesu pH, 2 jsou klíčové: 1. samotná činnost baktérií (kolik a co zpracovávají) 2. pufrační schopnost vody Bod 2 je předpokládejme v obou případech stejný, protože je to pořád "stejná" voda. Zbývá bod 1. Od náhod, počínajíc ročním obdobím a momentálním stavem studánky až k samotným nádržím, k uskladnění vody... tady hraje roli cokoliv, třeba osvětlení apod. (a proč ne i nadmořská výška, tj. tlak a vůbec kvalita "vzduchu") a zase jsme u toho, že dvě stejné nádrže neexistují Trošku teorie, velmi zjednodušeně a proto nepřesně: Ve většině vod převládá uhličitanový systém, tj. pH je odvozené od toho, kolik je tam CO2 a uhličitanů HCO3-. Když do vody někdo dýchá a uvolňuje CO2, pH klesá. Když takovou vodu pořádně promícháme, nabytečné CO2 se uvolní a pH stoupá. Ta voda ze studánky ale může být ovlivňovaná úplně jiným systémem - otázka je, když tam jezdí tolik lidí, jestli si někdo nechal dělat rozbor? Třeba tam tomu vládne fosfor a pak má voda zase jiné tendence. pH neklesá nebo nestoupá samo od sebe - nejdůležitější důvody poklesu jsou CO2 (dýchání, atmosféra - při vyšším tlaku se rozpustí více CO2, takže přesně naopak) a nitrifikace (baktérie "produkují" H+). Takže abych ten zmatek výše shrnula - pokud nemáš rozbor vody, můžeš jen hádat, ale nevyřešitelná záhada to není. Pohyb pH má své zákonitosti. Když tam jezdilo a jezdí tolik lidí, tak nevěřím tomu, že jsi to nekonzultoval s nimi. Jak na tom byli ostatní? Má někdo ten rozbor? Ještě k těm dusíkatým látkám - při nižším pH se nedaří nitr. baktériím. Takže přeměna na dusičnany není tak rychlá a účinná. Jenže amoniak, který je prvotní odpoadní látkou, je při nízkém pH ve formě NH4+ a není skoro toxický. Naopak v zásadité vodě je amoniak klasicky jako NH3 a je vysoce toxický - jenže v těch podmínkách fungují dobře nitrifikační baktérie, takže amoniak by v akváriu neměl vůbec být. ...tzn. tam, kde jsi měl nízké pH a "dusičnany téměř neměřitelné" jsi je ani moc naměřit nemohl - nebyl, kdo by je vyprodukoval. Pro některé ryby ty podmínky mohly vyhovovat, ale ty citlivější prostě přítomnost NH4+ neustály. P.S.1....aale fuj, co jsem to napsala. Nevím, jestli se v tom někdo vyzná, ale teď mi to líp nejde
-
Raviolka
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 135
- Registrován: 02 zář 2009, 12:29
- Bydliště: Ostrava
-
od mlynář v 26 říj 2010, 12:39
Ale ne, myslím, žes to napsala dobře. Pro mne z toho bylo nejpodstatnější tohle: tady hraje roli cokoliv, třeba osvětlení apod. (a proč ne i nadmořská výška, tj. tlak a vůbec kvalita "vzduchu") a tohle pH neklesá nebo nestoupá samo od sebe - nejdůležitější důvody poklesu jsou CO2 (dýchání, atmosféra - při vyšším tlaku se rozpustí více CO2, takže přesně naopak). Tohle mne na tom všem zaujalo.
Jinak s tím pH to byl pro mne naštěstí "jen zajímavý fenomén". Jakmile jsem si tenkrát v Ouvalech uvědomil, že s rybami je jinak všechno OK. Přestal jsem to řešit i měřit. Pak, když jsem se stěhoval jsem pH metr zase vytáhnul, abych zjistil, jestli se bude voda "tvářit" stejně i na novém působišti.... no a vzhledem k překvapení jsem chvilku tahal pH metr s sebou mezi mlejnem a Ouvalama. Jakmile se mi ale na mlejně začaly třít první skalárky, bettky a cichlidky a začalo to fungovat, opět jsem to přestal řešit a po čase se to pro mne stalo jen "zajímavým otazníkem". Častokrát jsem si myslel, jestli by nemohl být příčinou toho i vzduch právě v souvislosti s nadmořskou výškou - tlakem. I když jsem měl v Ouvalech dům uprostřed zahrady, přeci jen šlo o "příměstskou obec" Práglu se všemi neplechami v ovzduší. Mlejn byl uprostřed poměrně hlubokého lesa, schovaný dole v údolí a jak jsem už uvedl výše, o více než 200 m vejš nad móřem. Jinak fyzicky nádrže, množství vody v nich, buble i teplota byly shodné v obou případech.
-
mlynář
- Administrátor
-
- Příspěvky: 2049
- Registrován: 20 zář 2008, 19:09
- Bydliště: Greenvillage u Práglu
Zpět na Rod Pelvicachromis
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník
|