Moje problémy s P.taeniatus a subocellatus (ml.)

[mlynář]

POZN: Odštěpeno z tématu o Mesonauta egregius.

Co říkáte na tenhle jev s pH, který jsem zaznamenal u stejné vody na dvou různých místech vzdálených od sebe vzdušnou čarou necelých cca 70 km. No a ještě by mne zajímalo, proč ve stejné vodě ty rybky šlapaly jak švýcarské hodinky na jednom místě a na druhém, dokonce relativně mnohem příhodnějším pro takovéhle cichlidky ne!

V Ouvalech voda ze Sudějova, huminy, vodivost mezi 120 - 150 uS, pH druhý den okolo 7,5 a veškeré taeniatusky jely jak na běžícím páse (stejně jako subocelláti).
Na mlejně voda ze Sudějova, huminy, vodivost mezi 120 - 150 uS, pH druhý den na 5,5 - 6 a... prdlajz. Postupně jsem přišel o všechny s výjimkou "Nigeria-yellow", subocelláti "Matadi" i "Moanda" v čudu.
V obou případech šlo o stejnou vodu, stejná akvária, atd., ale jiné místo a ať jsem bádal, jak jsem bádal, na jiný rozdíl, než o pár desítek km od sebe a rozdílné nadmořské výšky jsem nepřišel. Dodnes netuším, jestli rozdíl v nadmořské výšce (Ouvaly okolo 200 m/n m.+ mlejn 420 m/n m. - takže rozdíl přes 200 m) může být toho příčinou a docela se mi to zdá i pitomostí. Jo a ještě pro úplnost, nikdy jsem neměl taeniatusky z odchytů, vždy se jednalo o Fx generace plně domestikované na akvarijní podmínky).

A ještě jedna věc, když jsem v Ouvalech pytlíkoval taeniatusky či subocelláty na výkupy, musel jsem jim dát do každého pytlíku cca 10 kapek Torbenu, jinak byla polovička ryb do čtvrt hodiny šoknutá a břichem nahoru.

[Raviolka]

Na "stejná akvária" jsem nikdy nevěřila a nevěřím ani v tomhle případě
Myslím, že na mlejně ty ryby zabily dusíkaté látky, proto taky šlo pH tak dolů. A pak, ono v tom nízkém pH se nitrifikačním baktériím vůbec nedaří, akvárium se nezaběhne - a jsme v začarovaném kruhu.

Do těch pytlíků jsi dával vodu čerstvou, nebo z akvária?

[RAP]

No a co rozvod vody, myslím celková cesta od zdroje do akvária. Jistě to bude mít nějaký vliv.

[mlynář]

Na "stejná akvária" jsem nikdy nevěřila a nevěřím ani v tomhle případě
Myslím, že na mlejně ty ryby zabily dusíkaté látky, proto taky šlo pH tak dolů. A pak, ono v tom nízkém pH se nitrifikačním baktériím vůbec nedaří, akvárium se nezaběhne - a jsme v začarovaném kruhu. Do těch pytlíků jsi dával vodu čerstvou, nebo z akvária?

Markéto, já jsem v té vodě žádné dusičnany prakticky neměl. Sudějov objevili kdysi diskusáři a jezdilo tam (a asi dál jezdí) spousta lidí od Prahy až po Pardubice... Tu a tam jsem se je pokoušel měřit testy od Sery či Aquaru, ale s nulovým výsledkem. To pH šlo buď nahoru (Ouvaly) nebo dolů (mlejn) v nově založených akvárkách bez ryb!
Na "pytlíky" jsem měl jedno stolitrové akvárko, kde byla voda jen na tohle. K ničemu jinému se nepoužívala.
Jinak pro odchovy jsem v Ouvalech měl vodu běžnou - vodovodní z obecního řadu s vysokým podílem železa o vodivosti cca 900 uS a poměrně vysokým podílem dusičnanů (přesné číslo ti neřeknu, ale testy se barvily "jedna radost"). Na mlejně pak vodu z lesní studny cca 80 - 90 uS, dusičnany téměř neměřitelné. Pak pochopitelně záleželo na množství rybí osádky v akvárku atd...atd... Ale to s výše uvedeným problémem nemá nic společného.

No a co rozvod vody, myslím celková cesta od zdroje do akvária..

V obou případech byl rozvod totožný - plastová bandaska. Psal jsem, že šlo o vodu ze studánky - Sudějov!
Jinak stejně v Ouvalech i na mlejně od Nautily ze studen šla černá polyuretanka coulka nebo pětičtvrtka a pak plastový klasický rozvod.

[RAP]

Aha, se omlouvám za OT. Tak to prosím smázni.

[RAP]

Honzo a jde i o stejnou dobu v roce?
Přeci v každém ročním období jsou vlastnosti vody trochu jiné, zejména u přírodních povrchových zdrojů.

[mlynář]

Ne, ta problematika se ale týká celé mojí éry. Tzn. v Ouvalech mezi lety 94 - 2002 a na mlejně 2002 - 2006. No a pravda, mezi cca 25. srpnem a 31. říjnem i dublování, než jsem z Ouval přestěhoval všechny ryby. Takže jedna voda byla v tu dobu i na obou místech, protože jsem ryby stěhoval prakticky dva měsíce...

[mlynář]

Těžko říci, jestli jsem sám nezaložil téma "OT", protože to s tím pH se netýkalo samozřejmě jen "Afriky" a konec konců v Ouvalech mi všechno fungovalo i s tím vysokým pH a s výjimkou P.taeniatus, subocellatus a kupodivu ale i čichavečků rodu Trichogaster na mlejně v nízkém pH i všechno ostatní. Skaláry, bettky, P.pulcher, JA cichlidky šly v "Sudějově" v Ouvalech i na mlejně naprosto super. I přes ty markantní rozdíly v pH.
Jinak pro úplnost co se týče poslední skupiny ryb, která byla mou dominantou - krunýřovci. V Ouvalech šli ancistrusi průměrně, nejlépe ti nejobyčejnější a albíni a lorikárie naprosto špičkově ať se jednalo o odchyty nebo Fx generace a to jak původně ve studni (1300 uS) tak pak i v obecní vodě (900 uS). Na mlejně jsem měl k disposici vodu z potoka (300 uS) a posléze hlavně z "lesní studně" (oněch cca 80 uS) a s obyčejnými ancistrusy a lorkami byl šmitec. Jen to tam přežívalo, ale výsledky bídné. Albíni a všelijaká čeládka á la Anc.sp. "Brown" docela dobře.

[Raviolka]

Nemyslela jsem dusičnany, ty jsou samy o sobě v pohodě. Zkusím to jinak. V té vodě jsou baktérie a ty okyselují vodu - v tom jim nezabráníš. Záleží na mnoha faktorech, jestli se to vůbec projeví na poklesu pH, 2 jsou klíčové:
1. samotná činnost baktérií (kolik a co zpracovávají)
2. pufrační schopnost vody
Bod 2 je předpokládejme v obou případech stejný, protože je to pořád "stejná" voda. Zbývá bod 1. Od náhod, počínajíc ročním obdobím a momentálním stavem studánky až k samotným nádržím, k uskladnění vody... tady hraje roli cokoliv, třeba osvětlení apod. (a proč ne i nadmořská výška, tj. tlak a vůbec kvalita "vzduchu") a zase jsme u toho, že dvě stejné nádrže neexistují

Trošku teorie, velmi zjednodušeně a proto nepřesně:
Ve většině vod převládá uhličitanový systém, tj. pH je odvozené od toho, kolik je tam CO2 a uhličitanů HCO3-. Když do vody někdo dýchá a uvolňuje CO2, pH klesá. Když takovou vodu pořádně promícháme, nabytečné CO2 se uvolní a pH stoupá.
Ta voda ze studánky ale může být ovlivňovaná úplně jiným systémem - otázka je, když tam jezdí tolik lidí, jestli si někdo nechal dělat rozbor? Třeba tam tomu vládne fosfor a pak má voda zase jiné tendence.
pH neklesá nebo nestoupá samo od sebe - nejdůležitější důvody poklesu jsou CO2 (dýchání, atmosféra - při vyšším tlaku se rozpustí více CO2, takže přesně naopak) a nitrifikace (baktérie "produkují" H+).

Takže abych ten zmatek výše shrnula - pokud nemáš rozbor vody, můžeš jen hádat, ale nevyřešitelná záhada to není. Pohyb pH má své zákonitosti. Když tam jezdilo a jezdí tolik lidí, tak nevěřím tomu, že jsi to nekonzultoval s nimi. Jak na tom byli ostatní? Má někdo ten rozbor?

Ještě k těm dusíkatým látkám - při nižším pH se nedaří nitr. baktériím. Takže přeměna na dusičnany není tak rychlá a účinná. Jenže amoniak, který je prvotní odpoadní látkou, je při nízkém pH ve formě NH4+ a není skoro toxický. Naopak v zásadité vodě je amoniak klasicky jako NH3 a je vysoce toxický - jenže v těch podmínkách fungují dobře nitrifikační baktérie, takže amoniak by v akváriu neměl vůbec být.
...tzn. tam, kde jsi měl nízké pH a "dusičnany téměř neměřitelné" jsi je ani moc naměřit nemohl - nebyl, kdo by je vyprodukoval. Pro některé ryby ty podmínky mohly vyhovovat, ale ty citlivější prostě přítomnost NH4+ neustály.


P.S.1....aale fuj, co jsem to napsala. Nevím, jestli se v tom někdo vyzná, ale teď mi to líp nejde

[mlynář]

Ale ne, myslím, žes to napsala dobře. Pro mne z toho bylo nejpodstatnější tohle: tady hraje roli cokoliv, třeba osvětlení apod. (a proč ne i nadmořská výška, tj. tlak a vůbec kvalita "vzduchu") a tohle pH neklesá nebo nestoupá samo od sebe - nejdůležitější důvody poklesu jsou CO2 (dýchání, atmosféra - při vyšším tlaku se rozpustí více CO2, takže přesně naopak). Tohle mne na tom všem zaujalo.

Jinak s tím pH to byl pro mne naštěstí "jen zajímavý fenomén". Jakmile jsem si tenkrát v Ouvalech uvědomil, že s rybami je jinak všechno OK. Přestal jsem to řešit i měřit. Pak, když jsem se stěhoval jsem pH metr zase vytáhnul, abych zjistil, jestli se bude voda "tvářit" stejně i na novém působišti.... no a vzhledem k překvapení jsem chvilku tahal pH metr s sebou mezi mlejnem a Ouvalama. Jakmile se mi ale na mlejně začaly třít první skalárky, bettky a cichlidky a začalo to fungovat, opět jsem to přestal řešit a po čase se to pro mne stalo jen "zajímavým otazníkem".
Častokrát jsem si myslel, jestli by nemohl být příčinou toho i vzduch právě v souvislosti s nadmořskou výškou - tlakem. I když jsem měl v Ouvalech dům uprostřed zahrady, přeci jen šlo o "příměstskou obec" Práglu se všemi neplechami v ovzduší. Mlejn byl uprostřed poměrně hlubokého lesa, schovaný dole v údolí a jak jsem už uvedl výše, o více než 200 m vejš nad móřem.
Jinak fyzicky nádrže, množství vody v nich, buble i teplota byly shodné v obou případech.