Olegunar píše:Honzo jak s tím souvisí chemismus vody? Já myslel, že ryby to mají zakódované v sobě. Chápu, že když jim voda, nevyhovuje tak když se vytřou tak pak požerou jikry. Ale pokud se jim to vykulí tak by měli vodit ne?
Já osobně jsem hrozně rád, že všechny druhy trpasličích cichlidek co jsem měl tak vodili.
( až se to tedy naučili, což vždycky nebylo na poprvé)
Můžu se docela i mýlit, ale krom chemismu mne ještě nenapadlo nic jiného adekvátního. No to, že jsou i X-té generace rybek kdysi dávno vyšlechtěných v akváriích schopné se o svá mláďata běžně starat dává za pravdu přesně tomu, že ty ryby to prostě mají vštípené v sobě matičkou přírodou a nezáleží na tom, jak se samy protloukaly životem a zda-li se o ně jejich rodiče a o ty rodiče zase jejich rodiče, atd....atd... starali. No a co se toho chemismu týče, tak je to podobné zase jako u krmení. Je-li alchymie v nádrži dobrá, rybám chutná, není-li, tak nechutná.
Víš, když se nad tím zamyslím, tak se ani těmhle "dogmatům" o sociální deprivaci nedivím. Samozřejmě tyhle myšlenky valmnou měrou pocházejí z pera zkušených akvaristů. Má to ale jednu jedinou chybičku. Když o těch akvaristech víš něco bližšího, zjistíš, že na to šli "postaru". Tzn. pokud se nějak vážněji byli nuceni zabývat vodou, volili v případě potřeby změkčování destilku či vodu z demikolony a nebo si vystačili s běžnou vodovodní vodou, která měla dost dobré paramtery. To, čím se ale oni řídili bylo vždy pH a tvrdost (případně později i vodivost). Nic ale víc. To, že by mohly být mnohdy i daleko důležitější přírodní látky obsažené ve vodě v domovině rybek, tím se snad s výjimkou starého Franka nikdy nikdo nezabýval.
Mne k tomu donutily okolnosti. Kdybych měl býval kdysi v Práglu a později v Ouvalech pro ty ryby, které jsem si zamiloval příznivější vodu, tak asi dodnes "stojím" na těch dogmatech a život by šel dál. Jenže já měl jak tehdy na Malé straně, tak i v Ouvalech vodu echt mizernou a nezbylo mi, než si s ní začít trpělivě hrát, aby bylo po mym. Pak, když jsem si to po určité praxi a poté, kdy se začínal dostavovat úspěch, přemílal v hlavě, vyplynul mi právě onen chemismus.
Cca před skoro dvaceti lety bylo jen výjimečně tu a tam u některého chovatele zaznamenáno, že by některá z chovatelských forem skalár pečovala o jikry a následně i vodila mladé. Když už k tomu došlo, tak většinou u těch nejprofláklejších forem jako jsou zlaťáci nebo mramor. Nikdy jsem ale neslyšel o tom, že by se starali rodiče nějakých duchů, bicolorů nebo nějaké jiné novější formy.
Mně nakonec kdykoliv vodili v Ouvalech závojoví kaliforňáci a na mlejně modří duchové. Jistě, z plezíru. Tak nějak jsem do toho cíleně nešel a byla to vždycky náhoda v tom smyslu, že jsem měl od danné formy na kšeft naděláno už dost a na tu snůšku jsem se prostě vykašlal a nechal to osudu u rodičů. Tohle mne pak přivedlo na další dobrou věc. Jakmile jsem nechal rodiče (a bylo jedno jest-li šlo o skaláry nebo o cichlidky) starat se o své mladé, samice se bezvadně zakonzervovala. Když jsem takový párek ryb pak třeba po třech, čtyřech měsících od mládeže osvobodil. Ryby se perfektně třely jak na povel a měly velice kvalitní i kvantitativní výsledky. Musím tu ale podotknout, že u cichlidek to takhle fungovalo, když jsem je měl v páru a ne ve skupině a v chovných akvárkách cca mezi 10 - 20 l a skaláry v akvárkách cca okolo 30 - 40 litrů obsahu vody.
Už jsem to myslím i tady na fóru (nebo na skalárfóru) někde psal, ale zopakuju to znovu zde:
Ouvaly - 1. fáze 1300 uS, pH 7 - 7,8
Ouvaly - 2. fáze okolo 900 uS, pH 7 - 7,5
Ouvaly - voda ze Sudějova 120 - 150 uS, pH 6 - 7,5
Ouvaly - voda z Habřiny u Jevan
Mlejn - studánka 80 uS, pH 6 - 6,5
Mlejn - potok 300 uS, pH 6,5 - 7,5 (3 km nad odběrným místem traktorovka a na potoce proti proudu celkem asi pět vesnic (samozřejmě v každé JZD - resp jeho pohrobci)
Mlejn - voda ze Sudějova 120 - 150 uS, pH 6 - 7
Zeleneč - pražská, z převahou vody z úpravny v Káraném, okolo 250 uS, pH 7 (změkčováno vodou z odvlhčovače nebo destilkou)
Všemi třemi místy mi prošly stejné linie a problémy jsem měl až v Zelenči s tou pražskou vodou a jejími chloriny.
Jinak pro pražáky: Je pravdou, že Pražské vodárny (...a kanalizace = PVK) míchají vodu ze všech tří úpraven (Káraný = vrty/Jizera, Podolí = Vltava, Hulice = Želivka). Druhou stránkou mince je ale to, že hrozně moc záleží na tom, ve které spádové části obsluhované PVK člověk s rybami vegetí. Tady na severu a severovýchodě až východě Prahy silně převažuje "Káranka". Tu jsem používal nejen já, ale má ji například i Karel Krček. Problémy naprosto stejné v obou případech a to se Karel může pyšnit tím, že jeho praxe je skoro o třicet let delší jak moje. Taky do doby, než do PVK přišli "Francouzi" a voda se začala upravovat dle evropských směrnic se skalárami ani jinými rybami problémy neměl! Co se zde do vody cpou chloriny, reagují s nějakými solemi v Kárance obsaženými.
Takové potíže, jako s vodou tady jsem nikdy neměl. jednak si dospělé kusy zvykaly nejméně dvakrát tak dlouho, než se tomu jakž takž přizpůsobily a jednak se hrozně blbě vyvíjely jikry i zárodky. Zažil jsem tu taky, že se mi z deseti výtěrů skalár rozplavalo necelých padesát rybiček z jednoho jediného. Taky tu byly problémy ze zakrmováním mláďat. Artémka jim zpočátku moc nevoněla a to byl průšvih.
Ti, kteří chovají rybky ve spádové oblasti Želivky (vliv a podíl Podolské vodárny na úroveň pražské vody je dle vodáků v poslední době minimální) takovéhle problémy nemají.