Odkazy
Kalendář
|
Kvě. 2024 |
|
Po |
Út |
St |
Čt |
Pá |
So |
Ne |
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
Statistiky
Celkem
Příspěvků: 105
Celkem témat 838
Celkem oznámení: 0
Celkem důležitých: 1
Celkem příloh: 3627
Témat za den: 0
Příspěvků za den: 2
Uživatelů za den: 0
Témat na uživatele: 1
Příspěvků na uživatele: 11
Příspěvků na téma: 11
Celkem členů 834
Nejnovějším uživatelem je StanislavLach
|
od Crayfish v 14 zář 2010, 08:45
Snad ještě pár informací, aby pohled na věc byl o trošku komplexnější, začnu obrázky (svou vlastní sbírkou "hnusů"), viz dole, tam začnětě číst: No a můj boj byl dlouhý a zoufalý (tohle nebyl "flíček"), (od Ireny jsem dostal důtku za lajdáctví ). - postupná likvidace všech plovoucích kytek, mechanické vyhazování toho svinstva z hladiny). - zvýšený průtok tryskami z výstupu filtrů na úrovni hladiny, abych zničil zastojné zóny (pozor, ale tohle zase vyhovuje třeba "štětce" ...) - mechanické čištění listů, odkalování, výměny vody, snižení celkové tvrdosti vody (minimalizace živin). - vypínání všech světel. Zkoušel jsem, co zabere. Postupně 3, 5, 8 dní bez osvětlení (tohle bylo vždy v 14 denních cyklech, abych nepovraždil ostatní rostliny). "Řasa" se rozpadala na takové chomáčky a sama se uvolňovala z rostlin, stoupala nahoru. Tohle byla fáze "mechanická", chemii jsem se chtěl vyhnout, vždycky jsem takhle nějak řasy dokázal uhlídat. Tady to nešlo. Za 14 dní to bylo znova, a jak jsem vyhodil plovoucí rostliny, posouvalo se to dolů ... a vypadalo fakt strašně. Pak jsem zkoušel AlgeaDestrukt (ale jen 1/3 koncentraci, než bylo doporučováno). Ale i tak jsem přišel o dospělé parmičky bicolor. indické sumečky (tedy ryby dlouhé jak dlaň). Ostatní byly v pohodě, včetně pacéřníčků. Za 14 dní to bylo vše znova. byl jsem zoufalý. Nakonec pomohl bactopur, výměna vody 60% a hned zapnutí UV lampy, kterou jsem mezotím repasoval. Takže byl klid a je dosud. Chápu názor a souhlasím s Markétou, že u nově zakládané nádrže chemii rozhodně ne. U velké, 4 roky staré nádrže to bylo u mne jediné řešení. Nejhorší ale je, že když jsem průběžně kontroloval parametry vody, tak jsem neměl žádný dusík, fosfát atd., takže řasa by neměla z čeho růst. A rostla, zatímco rostliny neměly skoro žádné živiny. A jakmile jsem zkoušel posílit růst rostlin hnojivy, tak okamžitě na to řasa reagovala jako první. Byl to začarovaný kruh. Poučení z krizového vývoje? U velké nádrže je velmi důležitý proud u vodní hladiny. Jakmile ji začínají zarůsat rostliny nad 50%, může to zkončit velkým malérem. Zářivky se spekterm "830" jsou dobré pro rostliny, ale tyhle řasy je taky zbožňují. U velkých nádrží je UV lampa asi nutností, abychom se vyhnuli takovýmhle a dalším zcela zbytečným incidentům (UV lampu mám před filtrem). ¨¨ PS: to RAP - Vlasto, už chápeš, proč nemám prezentaci nádrže ? Ale fotky řas jsou pěkné, ne? Takhle mám nasbíráno už poměrně hodně ...
- Přílohy
-
- Začnu přírodou, pár informací z vlastního pozorování, které jsem ještě probíral s Dr. Kaminskim ve Wroclawy. Cyanobakteria - miluje intenzitu světla, respektive její prudké, skokové navýšení. V přírodě se jí daří ve stojatých vodách, obzvláště tam, kde jsou na hladině plovoucí rostliny (má se kde uchytit). Od hladiny pak postupuje níže. Pokud v nádrži nejsou plovoucí rostliny, může to být i na rostlinách, rostoucích ode dna. Takže bude tam, kde jenejvíce světla a zároveň největší pohybový klid. Kaminski hovoří o dvou tzv. fosfátových cyklech v přírodě, kde je největší výskyt řas. 1. na jaře - přes zimu se ve zdrojích vody koncentruje fosfát, rostliny nerostou, takže jej nespotřebovájí. Na jaře vysvitně po zimě intenzivně slunce a rozjíždí se růst řas. 2) Podzim - některé vodní rostliny začínají odumírat, do vody se dostává spoustu se rozpadajícího se biologického materiálu. Rozklad, nadbytek fosfátu a zase růst řas ... Jinak tohle je rybník na návsi, kam jsem jako kluk chodil (doma) na živé. Teď tam nestrčím ruku. Nejprve tam někdo hodil lekníny, pak nějaké plovoucí rostliny - a caynobakterii se tu nádherně daří.
- DSC_5501.jpg (210.36 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
- Tady daetail na rybníček.
- DSC_5498.jpg (214 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
- A to je u mne doma před půl rokem, hladina nádrže 700 l. Začalo to nevinně - odešla mi UV lampa (a vykašlal jsem se na výměnu, protože jsem usoudil, že ji nepotřebuji) a zároveň jsem dal nové zářivkové trubice k zadní stěně nádrže. 830 a 865. Období mé fascinace plovoucími rostlinami pro mé labyrintky a zároveň stínění osttaních rostlin. Týden jsem nebyl doma a bylo to fakt na infarkt. nejvíce to rostlo právě pod tou 830kou (byla v nádrži více vlevo).
- DSC_1718.jpg (192.02 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
- Začalo se vytvářet v zastojných vodách skoro "bahno", nad které některé kytky začaly růst emerzně!!
- DSC_1715.jpg (175.5 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
- A takhle to začalo klesat dolů. Pro tuhle řasu je typické, že dělá takové jako maskovací sítě (z vojenské terminologie), které se přes všechno přehazují, až to úplně udusí.
- DSC_9297_edit.jpg (147.74 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
- Tady jde vidět na hladině hranici rozšíření a jak to začíná lézt pod vodu.
- DSC_9313.jpg (171.61 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
- A ještě jednou zeshora.
- DSC_9293.jpg (164.08 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
- DSC_1715.jpg (175.5 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
- Tohle je jiná nádrž - vytíračka s čichavci na oknu směřovaném na jihozápad. "Řasa" - potvůrka je spíše pěkně modro-zelená až modrá. Odsud název "cyano" ... Tohle je vytažené nad hladinu, to je ten sliz o;)
- DSC_6846.jpg (137.92 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
- A takhle na světle. Důvod: velmi intenzivní krmení přerybněné nádrže artémií (jak píše Raviolka - tam je taky fosfát). Mně nepomohly ani 50% denní výměny vody ...
- DSC_6733.jpg (97.68 KiB) Zobrazeno 5517 krát
-
Crayfish
- Registrovaný uživatel
-
- Příspěvky: 155
- Registrován: 02 čer 2010, 09:39
- Bydliště: Kladno
od RAP v 14 zář 2010, 11:47
"..PS: to RAP - Vlasto, už chápeš, proč nemám prezentaci nádrže ? Ale fotky řas jsou pěkné, ne? Takhle mám nasbíráno už poměrně hodně ... " Člověče nějak ne, ikdyž jeden důvod mě napadl. Že ty se bojíš, abys nedostal doma vynadáno"?" Takový bordel a ještě se tím chlubíš. Jako klukovi se mi strašně líbil jeden rybníček. Rostliny tam "správce" nechtěl, ale ryby ano, k tomu nic moc přítok. Dělaly se tam vláknité zelené řasy a vytvářely krásné útvary. Voda čistá, zelené řasy a mezi tím proplouvaly ryby.
-
RAP
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 562
- Registrován: 06 kvě 2009, 18:33
- Bydliště: Praha 15 - Horní Měcholupy
od Raviolka v 14 zář 2010, 12:08
Crayfish píše:...tak jsem neměl žádný dusík, fosfát atd., takže řasa by neměla z čeho růst. A rostla, zatímco rostliny neměly skoro žádné živiny.
Romane, ale o tom to právě je. Sinice si dokáží opatřit dusík jinak, než z dusičnanů. Takže rostlinám se nedaří, ale sinicím ano. Řešením je přidat dusík. V případě, že je málo i fosforu, tak ten taky, ale později a vždy hlídat poměr (viz redfield ratio... a 1. číslo Akvária, kde je to shrnuté). Baktopur mimo jiné odpálí nitrifikační baktérie a nejen ty, ona ta mrtvá masa udělá svoje - takže dusíku je tam dost. Samozřejmě odpálí i sinici, ale je to jako jít s kanónem na mraveniště. Rozhodně bych nejdřív vyzkoušela dusík, který ničemu neuškodí (nebavíme se tu o akváriích, kde jsou dusičnany > 50 mg/l a fosforečnany > 3 mg/l... tam je problém hlouběji). V jednom případě mi sinice zmizela z 12 l miníčka, které bylo několik dlouhých týdnů kompletně zamořené, po přidání dvou gupek. Za 2 dny nezbyl ani kousek. K tomu vychýlení "sinicové rovnováhy" stačí fakt malinko. Jen uhodnout, co by to mělo být Jinak mám sinici v akváriu, kde simuluju řeku - proud tam teda je a všude. Svítím tam nějakou růžovou ocean trubicí, min. 10 000 K, takže od 830 daleko. (Sinici ale mám i jinde pod 830, to jo.) Každý máme svoje zkušenosti. Ty moje mě vždycky přivedou k tomu, že strašně záleží na tom, čím krmím. (A za ty 4 roky, co uběhly od sepsání onoho článku v 1. čísle Akvária, kdy jsem si to poprvé opravdu do hloubky nastudovala, to vnímám daleko víc a víc mi to dává smysl.) Na ten poměr N : P věřím, že "vo tom to je". Většinou
-
Raviolka
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 135
- Registrován: 02 zář 2009, 12:29
- Bydliště: Ostrava
-
od Kubo v 14 zář 2010, 13:55
NO3 a PO4 na nule je pre riasy idealne. Nedostatok zivin v akvariu sposobi bujnenie rias tak ako aj nepomer fosforu k dusiku. Ja si myslim , ze kto prestane hnojit ak ma riasy spravi riasam este lepsie podmienky akoby hnojil. Ide o to vediet hnojit a pridat prvok ktory chyba.
-
Kubo
- Apistogrammafish fan
-
- Příspěvky: 261
- Registrován: 15 pro 2008, 17:39
- Bydliště: Košice - Praha (prilezitostne)
-
od mlynář v 14 zář 2010, 15:14
Jo. Je to něco podobnýho, jako že je potřeba se na noc pořádně nadlábnout, aby byl člověk silnej a tělo mělo dost živin a mohlo v noci lépe odolávat obezitě... Já chodím spát o hladu a podívej, jak vypadám!
-
mlynář
- Administrátor
-
- Příspěvky: 2049
- Registrován: 20 zář 2008, 19:09
- Bydliště: Greenvillage u Práglu
od Pavel++ v 14 zář 2010, 15:40
langosh píše:Mně kdysi výměna zářivek spustila mohutnou invazi žabího vlasu. Měl jsem původně xxx Glo (součást setu) a ty tam byly již téměř rok a půl - vzhledem k tomu, že Aqua Glo má již jako nová světelný tok pouhých 290 lm, dovedete si představit, jak asi svítila po té době. Nemohu ale napsat, že by se kytkám nějak výrazně nedařilo a ani řasy tehdy nebyly žádný problém. Přestože jsem je měnil postupně za speciálky Narva, tak to byla výrazná změna, která naprosto rozhodila rovnováhu - žabí vlas jsem likvidoval asi 5 měsíců, potom nastoupila ruducha se sinicí a AQ se už vlastně nikdy zcela nesrovnalo … až po kompletní přestavbě po 3 letech… Roman
nestras
-
Pavel++
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 361
- Registrován: 28 čer 2009, 22:36
- Bydliště: CHAM / CH
od langosh v 14 zář 2010, 16:25
Crayfish píše:Nejhorší ale je, že když jsem průběžně kontroloval parametry vody, tak jsem neměl žádný dusík, fosfát atd.
Tohle já snad nikdy nepochopím . Může mi někdo objasnit, jak se dá v průměrně zarybněné nádrži dosáhnout těchto hodnot?. Zejména tedy co se týká NO3... Roman
small is relative...
-
langosh
- Administrátor - trpasličí cichlidky
-
- Příspěvky: 405
- Registrován: 01 říj 2008, 10:47
- Bydliště: Roztoky u Prahy
od Crayfish v 14 zář 2010, 21:50
langosh píše:Může mi někdo objasnit, jak se dá v průměrně zarybněné nádrži dosáhnout těchto hodnot? Zejména tedy co se týká NO3...
No, ono to u mne je shodou všelijakých okolností. Má hnusnou kladenskou vodu (28-34 dGH ), ve které nic neroste. Takže jsem nakonec zkončil tak, že u rodičů mám reverzní osmózu a 1x za tři týdny měním 120 l z RO a k tomu dodávám tak max. 30 litrů té kladenské hnusky. (Sousedi si myslí, že kšeftuji s levným vínem , jak tahám ty kanystry výtahem a taky asi chlastám...). Takže mám už minimální zatížení dusičnany na vstupu do nádrže. NO3 se tak drží obvykle na 20-30 mg/l, když jsem experimentoval s řasou, tak jsem měl ještě méně, skoro nula (nebo vlastně neměřitelné Sera testy). Ale to byl asi ten kritický bod, kdy to žrala ta řasa a nechybělo moc, a přišel bych o rostliny. Pak hodně kytek, rychle rostoucích (50% plochy dna), no a k tomu filtrace - v externím filtru mám jen bionáplně (12 l), v nádrži mechanickou předfiltraci na sání filtru o objemu 2x3 litry akvacitů, které peru vždy při čištění nádrže.
-
Crayfish
- Registrovaný uživatel
-
- Příspěvky: 155
- Registrován: 02 čer 2010, 09:39
- Bydliště: Kladno
od Pavel++ v 14 zář 2010, 23:22
Tak jsem pridal do nadrze dalsi 4 otiky a tak jich mam uz 14. Po 24 hodinach je polovina rasy pryc. Skla jsou cista a rostliny zhruba do 25 cm vysky. Otikum se ale moc nechce do vyssich sfer.... No necham tomu chvilku a kdyz tak zkusime zakryt.....
-
Pavel++
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 361
- Registrován: 28 čer 2009, 22:36
- Bydliště: CHAM / CH
od Raviolka v 15 zář 2010, 08:57
Crayfish píše:langosh píše:Může mi někdo objasnit, jak se dá v průměrně zarybněné nádrži dosáhnout těchto hodnot? Zejména tedy co se týká NO3...
...Pak hodně kytek, rychle rostoucích (50% plochy dna), no a k tomu filtrace...
K tomu NO3: Na vstupní vodě to samozřejmě hodně závisí, to je jasné. Měla jsem ale nulu i v Bratislavě, kde na vstupu bylo tak 20-30 (spíš ke třiceti). Dosáhnout toho v místě, kde teče z vodovodu 50 mg/l, bude ale téměř nemožné - pokud se bavíme o průměrně zarybněných nádržích. U mě to bylo dané množstvím rostlin (nepodceňovat plovoucí - Lemna, Limnobium!) a naopak neexistující filtrací. To je důležité, protože většině rostlin jde spotřeba amoniaku mnohem lépe než spotřeba NO3 - koneckonců vždycky je to na rostlinách, protože filtr ty dusičnany jen vyrábí. Jo a taky věřím na denitrifikaci, ať chceme nebo nechceme... i když zase v tomhle ohledu považuju klasickou filtraci za kontraproduktivní, v akváriích bez filtru to má zřejmě větší význam. To ale záleží i na substrátu a tak... Když vezmu příklad jednoho mého akvária ("Sumajsie"), tak tam mám vysokou vrstvu bohatého substrátu a nikdy jsem tam neodkalovala - detritu je tam hafo, při těch krevetách ani není divu. Rostlinám se tam perfektně dařilo a filtr tam nebyl žádný (stojatá voda). Jo a v mém případě - resp. případech, nebylo to jen jedno akvárium - hrálo svou roli taky to, že tam byly normální ryby, žádní "čuníci". (Nannostomus, Pseudomugil, menší až střední živorodky... a kvanta krevet.) Při relativně nižší osádce s velkými živorodkami dusičnany podle očekávání stoupaly. Takže abych to shrnula, nemyslím si, že to pokaždé jde
-
Raviolka
- Čestný uživatel
-
- Příspěvky: 135
- Registrován: 02 zář 2009, 12:29
- Bydliště: Ostrava
-
Zpět na Všeobecný pokec
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 46 návštevníků
|