Boj s černou řasou.

[Crayfish]

Snad ještě pár informací, aby pohled na věc byl o trošku komplexnější, začnu obrázky (svou vlastní sbírkou "hnusů"), viz dole, tam začnětě číst:

No a můj boj byl dlouhý a zoufalý (tohle nebyl "flíček"), (od Ireny jsem dostal důtku za lajdáctví ).

- postupná likvidace všech plovoucích kytek, mechanické vyhazování toho svinstva z hladiny).
- zvýšený průtok tryskami z výstupu filtrů na úrovni hladiny, abych zničil zastojné zóny (pozor, ale tohle zase vyhovuje třeba "štětce" ...)
- mechanické čištění listů, odkalování, výměny vody, snižení celkové tvrdosti vody (minimalizace živin).
- vypínání všech světel. Zkoušel jsem, co zabere. Postupně 3, 5, 8 dní bez osvětlení (tohle bylo vždy v 14 denních cyklech, abych nepovraždil ostatní rostliny). "Řasa" se rozpadala na takové chomáčky a sama se uvolňovala z rostlin, stoupala nahoru.

Tohle byla fáze "mechanická", chemii jsem se chtěl vyhnout, vždycky jsem takhle nějak řasy dokázal uhlídat. Tady to nešlo. Za 14 dní to bylo znova, a jak jsem vyhodil plovoucí rostliny, posouvalo se to dolů ... a vypadalo fakt strašně.

Pak jsem zkoušel AlgeaDestrukt (ale jen 1/3 koncentraci, než bylo doporučováno). Ale i tak jsem přišel o dospělé parmičky bicolor. indické sumečky (tedy ryby dlouhé jak dlaň). Ostatní byly v pohodě, včetně pacéřníčků.

Za 14 dní to bylo vše znova. byl jsem zoufalý. Nakonec pomohl bactopur, výměna vody 60% a hned zapnutí UV lampy, kterou jsem mezotím repasoval. Takže byl klid a je dosud.

Chápu názor a souhlasím s Markétou, že u nově zakládané nádrže chemii rozhodně ne. U velké, 4 roky staré nádrže to bylo u mne jediné řešení. Nejhorší ale je, že když jsem průběžně kontroloval parametry vody, tak jsem neměl žádný dusík, fosfát atd., takže řasa by neměla z čeho růst. A rostla, zatímco rostliny neměly skoro žádné živiny. A jakmile jsem zkoušel posílit růst rostlin hnojivy, tak okamžitě na to řasa reagovala jako první. Byl to začarovaný kruh.

Poučení z krizového vývoje?

U velké nádrže je velmi důležitý proud u vodní hladiny. Jakmile ji začínají zarůsat rostliny nad 50%, může to zkončit velkým malérem. Zářivky se spekterm "830" jsou dobré pro rostliny, ale tyhle řasy je taky zbožňují. U velkých nádrží je UV lampa asi nutností, abychom se vyhnuli takovýmhle a dalším zcela zbytečným incidentům (UV lampu mám před filtrem). ¨¨

PS: to RAP - Vlasto, už chápeš, proč nemám prezentaci nádrže ? Ale fotky řas jsou pěkné, ne? Takhle mám nasbíráno už poměrně hodně ...

[RAP]

"..PS: to RAP - Vlasto, už chápeš, proč nemám prezentaci nádrže ? Ale fotky řas jsou pěkné, ne? Takhle mám nasbíráno už poměrně hodně ... "
Člověče nějak ne, ikdyž jeden důvod mě napadl. Že ty se bojíš, abys nedostal doma vynadáno"?" Takový bordel a ještě se tím chlubíš.
Jako klukovi se mi strašně líbil jeden rybníček. Rostliny tam "správce" nechtěl, ale ryby ano, k tomu nic moc přítok. Dělaly se tam vláknité zelené řasy a vytvářely krásné útvary. Voda čistá, zelené řasy a mezi tím proplouvaly ryby.

[Raviolka]

...tak jsem neměl žádný dusík, fosfát atd., takže řasa by neměla z čeho růst. A rostla, zatímco rostliny neměly skoro žádné živiny.

Romane, ale o tom to právě je. Sinice si dokáží opatřit dusík jinak, než z dusičnanů. Takže rostlinám se nedaří, ale sinicím ano. Řešením je přidat dusík. V případě, že je málo i fosforu, tak ten taky, ale později a vždy hlídat poměr (viz redfield ratio... a 1. číslo Akvária, kde je to shrnuté).
Baktopur mimo jiné odpálí nitrifikační baktérie a nejen ty, ona ta mrtvá masa udělá svoje - takže dusíku je tam dost. Samozřejmě odpálí i sinici, ale je to jako jít s kanónem na mraveniště. Rozhodně bych nejdřív vyzkoušela dusík, který ničemu neuškodí (nebavíme se tu o akváriích, kde jsou dusičnany > 50 mg/l a fosforečnany > 3 mg/l... tam je problém hlouběji).
V jednom případě mi sinice zmizela z 12 l miníčka, které bylo několik dlouhých týdnů kompletně zamořené, po přidání dvou gupek. Za 2 dny nezbyl ani kousek. K tomu vychýlení "sinicové rovnováhy" stačí fakt malinko. Jen uhodnout, co by to mělo být

Jinak mám sinici v akváriu, kde simuluju řeku - proud tam teda je a všude. Svítím tam nějakou růžovou ocean trubicí, min. 10 000 K, takže od 830 daleko. (Sinici ale mám i jinde pod 830, to jo.)

Každý máme svoje zkušenosti. Ty moje mě vždycky přivedou k tomu, že strašně záleží na tom, čím krmím. (A za ty 4 roky, co uběhly od sepsání onoho článku v 1. čísle Akvária, kdy jsem si to poprvé opravdu do hloubky nastudovala, to vnímám daleko víc a víc mi to dává smysl.) Na ten poměr N : P věřím, že "vo tom to je". Většinou

[Kubo]

NO3 a PO4 na nule je pre riasy idealne. Nedostatok zivin v akvariu sposobi bujnenie rias tak ako aj nepomer fosforu k dusiku. Ja si myslim , ze kto prestane hnojit ak ma riasy spravi riasam este lepsie podmienky akoby hnojil. Ide o to vediet hnojit a pridat prvok ktory chyba.

[mlynář]

Jo. Je to něco podobnýho, jako že je potřeba se na noc pořádně nadlábnout, aby byl člověk silnej a tělo mělo dost živin a mohlo v noci lépe odolávat obezitě... Já chodím spát o hladu a podívej, jak vypadám!

[Pavel++]

Mně kdysi výměna zářivek spustila mohutnou invazi žabího vlasu. Měl jsem původně xxx Glo (součást setu) a ty tam byly již téměř rok a půl - vzhledem k tomu, že Aqua Glo má již jako nová světelný tok pouhých 290 lm, dovedete si představit, jak asi svítila po té době. Nemohu ale napsat, že by se kytkám nějak výrazně nedařilo a ani řasy tehdy nebyly žádný problém. Přestože jsem je měnil postupně za speciálky Narva, tak to byla výrazná změna, která naprosto rozhodila rovnováhu - žabí vlas jsem likvidoval asi 5 měsíců, potom nastoupila ruducha se sinicí a AQ se už vlastně nikdy zcela nesrovnalo … až po kompletní přestavbě po 3 letech…

Roman

nestras

[langosh]

Nejhorší ale je, že když jsem průběžně kontroloval parametry vody, tak jsem neměl žádný dusík, fosfát atd.

Tohle já snad nikdy nepochopím . Může mi někdo objasnit, jak se dá v průměrně zarybněné nádrži dosáhnout těchto hodnot?. Zejména tedy co se týká NO3...

Roman

[Crayfish]

Může mi někdo objasnit, jak se dá v průměrně zarybněné nádrži dosáhnout těchto hodnot? Zejména tedy co se týká NO3...

No, ono to u mne je shodou všelijakých okolností. Má hnusnou kladenskou vodu (28-34 dGH ), ve které nic neroste. Takže jsem nakonec zkončil tak, že u rodičů mám reverzní osmózu a 1x za tři týdny měním 120 l z RO a k tomu dodávám tak max. 30 litrů té kladenské hnusky. (Sousedi si myslí, že kšeftuji s levným vínem , jak tahám ty kanystry výtahem a taky asi chlastám...). Takže mám už minimální zatížení dusičnany na vstupu do nádrže.

NO3 se tak drží obvykle na 20-30 mg/l, když jsem experimentoval s řasou, tak jsem měl ještě méně, skoro nula (nebo vlastně neměřitelné Sera testy). Ale to byl asi ten kritický bod, kdy to žrala ta řasa a nechybělo moc, a přišel bych o rostliny.

Pak hodně kytek, rychle rostoucích (50% plochy dna), no a k tomu filtrace - v externím filtru mám jen bionáplně (12 l), v nádrži mechanickou předfiltraci na sání filtru o objemu 2x3 litry akvacitů, které peru vždy při čištění nádrže.

[Pavel++]

Tak jsem pridal do nadrze dalsi 4 otiky a tak jich mam uz 14. Po 24 hodinach je polovina rasy pryc. Skla jsou cista a rostliny zhruba do 25 cm vysky. Otikum se ale moc nechce do vyssich sfer....

No necham tomu chvilku a kdyz tak zkusime zakryt.....

[Raviolka]

Může mi někdo objasnit, jak se dá v průměrně zarybněné nádrži dosáhnout těchto hodnot? Zejména tedy co se týká NO3...

...Pak hodně kytek, rychle rostoucích (50% plochy dna), no a k tomu filtrace...

K tomu NO3: Na vstupní vodě to samozřejmě hodně závisí, to je jasné. Měla jsem ale nulu i v Bratislavě, kde na vstupu bylo tak 20-30 (spíš ke třiceti). Dosáhnout toho v místě, kde teče z vodovodu 50 mg/l, bude ale téměř nemožné - pokud se bavíme o průměrně zarybněných nádržích. U mě to bylo dané množstvím rostlin (nepodceňovat plovoucí - Lemna, Limnobium!) a naopak neexistující filtrací. To je důležité, protože většině rostlin jde spotřeba amoniaku mnohem lépe než spotřeba NO3 - koneckonců vždycky je to na rostlinách, protože filtr ty dusičnany jen vyrábí. Jo a taky věřím na denitrifikaci, ať chceme nebo nechceme... i když zase v tomhle ohledu považuju klasickou filtraci za kontraproduktivní, v akváriích bez filtru to má zřejmě větší význam. To ale záleží i na substrátu a tak...
Když vezmu příklad jednoho mého akvária ("Sumajsie"), tak tam mám vysokou vrstvu bohatého substrátu a nikdy jsem tam neodkalovala - detritu je tam hafo, při těch krevetách ani není divu. Rostlinám se tam perfektně dařilo a filtr tam nebyl žádný (stojatá voda).
Jo a v mém případě - resp. případech, nebylo to jen jedno akvárium - hrálo svou roli taky to, že tam byly normální ryby, žádní "čuníci". (Nannostomus, Pseudomugil, menší až střední živorodky... a kvanta krevet.) Při relativně nižší osádce s velkými živorodkami dusičnany podle očekávání stoupaly.

Takže abych to shrnula, nemyslím si, že to pokaždé jde