ceskycichlidklub.eu: oficální fórum

Já nepopírám "vědecky uznaná fakta". Přečteš-li si ale komlet celou tu práci, na kterou jsi dal odkaz, tak ti autoři jsou teoretici, bez praxe. Sami se odvolávají na to, co napsal Römer a o čem jsem tu psal. Já vycházím ze své vlastní praxe přímo s rodem apistogramma a jak jsem už uvedl, jel jsem i podle Römerových tabulek a bez valného výsledku.
Römer sám není praktik v chovatelství a opírá se z 90 % o výsledky z pěstírny jeho kamaráda Dave Soarese z Oregonu. Tzn. z praxe pohopouhé jediné pěstírny.

Ty Römerovy tabulky zkoušela spousta akvaristů. Ano, někteří ke své spokojenosti. Nebylo jich málo. Většina ale opět pohořela. Jak už jsem opět napsal. V žádné z oněch prací se nikdo neorientoval dál v chemismu, než na teplotu, pH a vodivost (tvrdost). Dál jejich úsilí už nešlo. Našel jsi v nějaké důkladný rozbor metabolismu a hormonální struktury apistogramm? Třeba jsem se přehlédl, ale já bohužel nikoliv.
Říkáš "vědeckou práci". Ono to není ale jen tak jednoduché. Zato prostudovat cca třicet prací, udělat z toho erudovaný výcuc a vlastní retorikou popsaný souhrn, ejhle, má publikovatelnou práci vlastní a nic jsem přitom nemusel vymyslet. Bacha na to. I taková díla jsou platnými vědeckými pracemi, na doktorát to ale není, protože tam nebylo nic nového nebo zásadního vymyšleno. Nevěřil bys, kolik "vědátorů" z toho dokáže vyžít. I ve vědeckých pracech je třeba diferencovat a pokusit se zjistit něco o jejich autorech.

já jsem teplotu i několikrát měnil . ale nezaznamenal jsem výrazný rozdíl. někdy se u stejného druhu zadaří a poměr je supr. a zas při stejných podmínkách. říkám si že jak to ti moudří pánové mohou tvrdit když některé Apistogramy jsou objeveny velmi krátce a já se jim věnuji už dost let a pořád mě něčím překvapují. někdy trvá dost dlouho abych vychytal je vůbec přimět do tření a pak to vůbec odchovat. kolik asi udělali pokusů aby to mohli tvrdit.bylo by to fajn kdyby to bylo tak jednoduché ale zatím se mi to nezdá. a navíc u některých druhů se dost dlouho nepozná jestli to budou kluci nebo holky , spousta jich jsou potlačeni alfa samci a teprve až je oddělíš tak se vybarví. a dokonce jsou i někteří u kterých se to nedá určit vůbec. prostě se jakoby nemůžou rozhodnout čím budou. u Wilhelm se to někdy nepozná velice dlouho. přitom by člověk řekl samec má fialový čumák u samce je jasný a přesto to někdy vypadá na holky a pak se náhle změní. u elizabet jsem měl už párkrát i dva samce ve výtěru a furt si říkám proč nic. a přísahal bych že je to pár. možná že to někomu chungovalo v jeho vodě u určitého druhu . ale v každé oblasti je voda trochu jiná . ale je dobře že je to složité. to už by nás tak nebavilo kdyby to bylo jednoduché.

plně souhlasím. vlastně jsem napsal totéž. není možné aby to tzv. odborníci měli fyzicky ověřeno.

Luboši, to by bylo povídání na hodně dlouho. Ber ale v potaz jednu důležitou věc. Cichlidky jsou živí tvorové. V tisíci podmínkách se chovají tisíckrát různě. Mají svoje pocity, vjemy, dědičné a vrozené pohledy na určitou věc, měnící se ale s prostředím.

Kdysi jsem dělal Betta simplex. Začal jsem od odchytových ryb a F1. Naprosto perfektně jsem dokázal rozeznat pohlaví těch rybek už ve velikosti okolo 3 - 3,5 cm. Uběhla nějaká doba a po x generacích a několika letech to dopadlo tak, že jsem pro nové chovné páry musel dělat skupinky po cca deseti rybkách a čekat, až se z toho začnou samy vybírat páry. Prostě jsem nebyl schopen je v dospělém věku a veklikosti okolo 5 cm rozeznat.
O rybky jsem pak přišel a během asi půl roku zjistil, že je (původně kdysi ode mne) má jeden chovatel. No, vzal jsem si od něj čtyři krásné páry a pokračoval. Přešly opět asi tři nebo čtyři generace a byl jsem tam co dříve.

Důležité jsou vesměs všechny práce od lidí, kteří prošli i terénem. U mne je Römer nebo Kullander na prvním místě (i když i z Kullandera si dělá mnohý človíček z vědecké obce legraci, protože je velice dobře známý fakt, že se odvážil popsat cichlidku podle pouhé fotografie. Dodnes je to plně platný vědecký popis, který zatím nikdo nedokázal zpochybnit), pak takoví lidé jako je Mesa nebo Lasso, aj.
Jakmile se objeví cokoliv, vážně se tvářícího od nových lidí, u kterých je patrnné, že opisovali z čeho bylo možno, zbystřím a chovám se k tomu velice zdrženlivě.

Je to na vkusu každého soudruha, co si z toho vezme.

Už jsem psal,nejsem biolog a nebudu polemizovat nad nějakýma "teplotně spínanýma" inhibitorama někde kdoví kde v DNA, protože tomu nerozumím a nebudu dělat chytrého. Já se s tímhle seznámil, mluvil s lidma, kteří apistogrammy chovají a tohle jsou schopni potvrdit (z polské cichlid scény), narazil jsem na to na různých apisto forech atd.Kdo o tom pochybuje, nebude se tím zabývat, kdo má jistotu, že to tak není, může to regulérně vyvrátit. Zajímavé je, že na nějakou studii, která by toto vyvracela jsem ještě nenarazil.

Jak jsem napsal, mi změna pomohla a dále ten poměr zkouším posunout. To je pro mě k tomuto opravdu vše, žádný pádný argument, který by toto vyvracel, jsem zde nezaznamel, pouze dohady, proč to tak nemůže být.
Mmch Honzo, napsal jsi, že Roemer je teoretik a vlastně vše opsal a pak v dalším postu ho dáš na první místo koho uznáváš.

Co se týče wilhelmek, s určováním pohlaví je to opravdu problém, odebírám samce a dávám je zvlášť a stejně se vždycky objeví další a další sneaker. A fialová tlama fakt často bývá vidět až když je ten samec sám, mimo to jsem měl i samici s lehce fialovou tlamkou.

A abych nezapoměl, např A.mendezi je jedna z apistogramm u které TSD nefunguje, hovoří se o 33 druzích, kde to má fungovat.

EDIT: já bych byl moc nerad, kdyby tahle diskuze vyvolávala nějaké osobní averze, pokud to, co píšu, působí příliš drze a konfontačně, tak se omlouvám, není to úmysl.

Já jsem to většinou tak přesně nesledoval ale teplotu se snažím držet při výtěru nad 26°C a ne moc nad 28°C. Většinou 27 - 28°C. Postupně snižuji na 24°C. Nepravidelnosti v poměru pohlaví mám ale až teď se udělal tak velký rozdíl. Myslím, že tady ta debata je super i když jsou názory trochu rozdílné. Já nové vědecké poznatky uznávám ale praktické výsledky jsou nepochybné. Myslím, že vliv teploty na poměr pohlaví u apistogram je ale určitě to nebude jenom tento faktor. Možná by stálo za to založit nové vlákno s názvem, který by měl poměr pohlaví v názvu aby se zapojilo více akvaristů.

U T. candidi jsem snížil teplotu o 1,5 stuně, stejná voda z přírody o stejných parametrech. Předtím jsem měl pohlaví 50:50 ca dva roky. Teď mám 1:10 ve prospěch samiček. Voda, krmení, velikost nádrže atd stejné. Jen ta teplota a stáří ryb. I když p. Předseda má letos skoro stejný problém. Jen nevím, jakou měl a má teplotu.

Jinak u afrických cichlidek, mi díky změně Ph,se mění spolehlivě poměr pohlaví. Teplota stejná.

zdá se že bude zas pravda někde uprostřed. někomu to u určitého druhu asi funguje.