Apistogramma panduro

[Olegunar]

Dobrý den,

prosím o radu. Chci si pořídit Apistogramma panduro. Budou ve 220L nádrži společně s 30 tetrami červenohlavými a 4 skalárama. Předpokládám, že chov a odchov této cichlidky je hodně podobný Apistogramma nijsseni, které jsem už měl i odchoval. Na tření bych je odlovil do 40L nádrže.

Takže kolik rybek si můžu pořídit? Apistogramma nijsseni se chovali monogamně (alespoň u mě).

Děkuji

Olegunar

[langosh]

Myslím, že chov bude praktický shodný. Co se týká Vaší nádrže, tak tam by se dva samci měli bez větších problémů vejít (samozřejmě roli hraje i plocha a dna a jeho členitost). Předpokládám, že mlynář napíše více, protože oba druhy dlouhodobě choval ...

Roman

[Olegunar]

Já si to taky myslím, jenže radši se zeptám pač když jsem měl Apistogramma cacatuoides v 80L akva, tak jsem měl jednoho samce a tři samice. Pak jsem to zkoušel se dvěma, ale vždycky zůstal jen alfa pár, který zlikvidval zbytek. Nádrž byla společenská, osázená a každá samice měla svůj kokos. ořech.

[mlynář]

Teoreticky je úplně jedno, kolik jich do té dvoustovky dáš. Mnohem důležitější je chemismus vody v akváriu. ... ano, narážím opět na mnohokrát skloňované huminy a taniny. Já choval jek nijssenii tak pandura i jiné cichlidky třeba i po deseti v 35 l akvárkách. Míval jsem ve zvyku dávat dohromady cca tři samce a sedm "statečnejch" holek a cca tři, čtyři půlkvětináče (ostatně víc se jich ani na dno nevešlo) a fungovalo to naprosto spontánně. Ta nebo ty samice, které měly zrovna výtěr v jeskyňkách, si to hlídaly a ostatní zalezli někam za filtr nebo do škvírek mezi květináči. Když jsem jim to posbíral, "truchlicí" vytřené samice zalezly většinou za chvíli někam do koutku, kde asi nadávaly na poměry a místa v nových květináčcích zaujaly velmi rychle čerstvé síly. Když to náhodou bylo v ytřené všechno, vládnul tamkrom obvyklých jemných a drobných potyček většinou mír a klid. Ryby si tam kynuly na dobrotách a pomalu se zaplňovaly. Jinak, když jsem měl dostatek prostoru, dávával jsem je do menších elementek po páru nebo dvě holky a jednoho kluka. Samozřejmě se mi tu a tam jednou za čas stalo, že některá z rybek exla, ale to byla výjimka. No a navzdory jednomu z "posledních témat na akvaristovi" se mi ale taky stalo, že se obě holky domluvily a zlikvidovaly kluka, vykašlaly se na jeskyňku a každá se pak vytřela v jednom koutku....

[pragovcicka]

Podle mých zkušeností to chce vyzkoušet. Mě třeba agasky fungovali ve skupině jeden samec, dvě samičky a bylo to pohodové. Ale třeba kakdu mi zatím nejlépe fungují v páru v separaci a hongsloi to samé. Ale třeba steindachnerky mi nefugujou zatím ani tak, ani tak. Zrovna dneska mám v plánu trochu zpřeházet osazenstva. Takový malý experimentek.

[Olegunar]

Ano ano, chemismus vody. Měl jsem s tím problémy, když jsem začal mít nijsseni tak samec krutě honil samici až málem pošla. Pan Zahrádka mi pak psal, abych přidal huminy a pak už to bylo v klidu. Dávám olšové šišky a listy mandlovníku + občas hnojivo s huminovými přísadami.

Takže zkusím 2 samce a 4 samice a uvidíme.

Díky všem za rady.

Olegunar

[langosh]

Já myslím Honzo, že přeci jen musíme rozlišovat mezi společenským AQ a chovnou – ve společenským AQ si prostě z vody močůvku neuděláš, protože ti odejdou kytky. Dále nebývá zase moc časté odebírat jikry, a když ti potom vodí v nádrži dvě či více samic, tak to ostatní ryby docela odnáší (nejen od samic, ale samozřejmě i samců, u nichž se zvyšuje agresivita)…

Roman

[mlynář]

S těmi rostlinami to není až tolik horké. Mrkni na skalárfórum na témata greenfishe o jeho zakládání avárka s P.altum. Já myslím, že cesty se zde najdou. Jasně, nejsem kytičkář a o tom, co dokážu udělat s akvarijními rostlinami je toho známo dost. přesto si ale myslím, že vzhledem k docela pěkné šíři nabídky rostlin u nás by se dal najít nějaký kompromis. Už třeba jenom v tom, že dostatečně zarostlé akvárko nějakým druhem rostlin - resp. to, co ty rostliny budou následně do vody vylučovat, by mohlo určitým způsobem nahradit určitý podíl huminů. Pak by toho stačilo jen trochu. Nebo hledat kompromis.

Ono je zde jasných několik aspektů. Cichlidky obecně v Amazonii vyhledávají velice mělké vody. Tudíž je tam jednak nízký sloupec vody, jednak je tam desetkrát i více silnější intenzita světla (dle P.Gabriela), takže relativní pralesní přítmí se rovná úpalu asfaltového placu u nás při obloze bez mráčku. Denní světlo tedy bude nutně pronikat hlouběji do vodního sloupce, než to vůbec dokážeme v akvárku. No a za další, v takových lokalitách zasahují svým růstem i do kávově hnědé vody také rostliny z pobřežní vegetace. Když to shrnu, tak přesto, že cichlidky byly objeveny ve stejné lokalitě se skalárami, neznamená to, že by te skaláry patlaly normálně v místě, kde vodní sloupec dosahuje stěží 20 cm a naopak, cichlidky asi také běžně neplavou do metrové nebo větší hloubky.

Takže je to o hledání kompromisů. Můj kompromis před lety byl ten, že jsem se naučil cichlidky chovat a odchovávat v "močůvce", která dokázala nahradit pravděpodobně mnohé z toho, co jim u nás nejsme schopni poskytnout. Zároveň pevně věřím právě v to, že tady vedou i jiné cesty - právě pomocí vhodně zvolených rostlin a jejich množství. Zase je to především o čichu a chuti. Pokud bude skladba rostlinného osázení v tomhle případě nefunkční a nedají se v dostatečném množství aplikovat huminy a taniny, budou problémy a ryby se budou řezat, protože si budou "smrdět".

Na tohle měl asi nejen vodu (obyčejnou - stejnou jako my všichni ostatní - městskou), ale i takový ten břink od pána boha v Ouvalech Láďa Jelínek (jeden z dlouholetých členů spolku). On má doma stodvacítku o výšce cca 35 cm (kdysi jsem mu ji dělal na zakázku). V tom akvárku měl všehochuť rybek. Několik skalár (Peru-altum), A.borelli, cacatuoides a myslím, že odemne i trifasciáty. V akvárku normální běžné rostliny - prostě klasická pohledovka. Měl tam i nějakou tetřičku, modré akarky, pár lorek a ancáků a snad dokonce i nějakého pancéřníčka. Dodnes nad tím kroutím hlavou. Jednou za mnou přišel do "Živy" a říká... "vytřely se mi skaláry", že prej na list echiňáku. No tak jsem mu pogratuloval a řekl, že s největší pravděpodobností než přijde domů, bude už po jikrách. Za dva měsíce mi přinesl domů na dochování asi deset cca 1,5 - 2 cm skalárek, které si rodiče odvodily. Za další čas zase přišel s tím, že se mu vytřeli kakáči a necelá třicítka odchovaných asi dvoucentimtrových mláďat putovala za čas zase pro změnu ke Koldovi. Podotýkám, že jiné akvárko, než tu stodvacítku neměl a nemá do dneška!
Na tom všem je groteskní především to, že tohle popírá prakticky všechno, co tu hlásáme...hihihi...

[mlynář]

Jo a ještě jedna drobnost. Kdo to zná u Jevan, tak když se z téhle vesnice vyjede směrem ke Stříbrné skalici, cca asi kilometr až dva je po pravé straně u silnice v těch lesích rybník Šáchovec. Kdo z vás se tam můžete podívat, vřele doporučuju. Je to unikátní lokalita.
V tom rybníku, který podle mého hrubého odhadu může mít asi tak hektar, až hektar a půl je hloubka cca 1 - 2 metry, naprosto průhledná voda zabarvená pěkně do hněda. přes to zbarvení je vidět skoro všude až na dno. V tom rybníku ze dna roste spousta všelijakých roslin a je tam živo až hanba. Parádně tam jde sledovat nejen plankton a larvy hmyzu patentkami pořínaji, larvami vážek konče, ale jsou tam také vidět různé žáby, čolci i rybky. Je to prostě fantazie na druhou. Nikdy jsem nikde jinde nic takového neviděl. Kdysi, na počátku devadesátých let jsem tu vodu měřil. Byla měkčí, kolik mikroSiemens měla si už ale nepamatuju a rozhodně nebyla tak měkká, jako vody z místních studánek (myslím, že to bylo někde okolo 300, ale hlavu na špalek bych za to deska už nedal), které do potoka rybník napájejícího tekly. Co byl ale pro mne docela šok bylo to, že pH se pohybovalo mezi 7,8 - 8,5. Nikdy jsem nezkoušel si odtamtud přivézt vodu a vyzkoušet ji u skalár a cichlidek či popřípadě jiných rybek, ale možná by to stálo za to!Je to taky už dobrejch osm let, co jsem se tam byl podívat naposled (z Ouval jsme tam jezdívali na mokřiny na larvy černých komárů). Doufám, že se to tam nezkazilo.

chovec.jpg (100.63 KiB) Zobrazeno 9005 krát

[Olegunar]

To mlynář:Ještě bych měl dotaz k taninům. Na netu jsem našel, že největším zdrojem je dubová kůra. Je to skutečně tak? Jaké je dávkování, musí se tepelně upravit atd?

Děkuji