Apistogramma agassizii "Double red"

[pragovcicka]

Chtěl bych se zeptat jak je to s odchovem těchto cichlidek. Po několikátem tření se mi konečně povedlo jikry vykulit a teď druhý den tráví své žloutkové váčky. Jak dlouho ještě bude tvrat než se rozplavou? Teplota vody je 27°C, vodivost kolem 290mikrosiemens a pH pod 6. A jaké jsou celkové šance na zdárné odchování?

[mlynář]

Hodnoty vody jsou velmi slušné. I ta vodivost by měla být ještě stále dost dobrá. Při teplotě 27 stupňů bych si troufal říci, že cca tak po dalších třech-čtyřech dnech by se mohly larvy začít rozplavávat. Pak by to chtělo mít připravenou nalíhnutou artémii.

A.agassizii Double red.jpg (43.91 KiB) Zobrazeno 8678 krát

[pragovcicka]

Tak to jsem rád, alespoň něčím jsi mne potěšil. Artémka není problém, krmím s ní ještě kakadu a ramirézky (cca 2 měsíce staří) a A. thomasi (asi 1 měsíc staří). Je to jen po pár kouscích, ale stejně ti prcci musí něco baštit. Jo a taky mám dalších 5 ramirézek a těm jsou necelé dva týdny. Takže mám vždy nějakou .....
A někde jsem slyšel, že při nízkém pH ztrácí plůdek orientaci a nerozplave se. Je na tom něco pravdy a kolik je přiblžně případná hranice pH?

[mlynář]

Něco na tom je, to určitě. Kde je ale hranice výše pH v našich podmínkách, to je těžké říci. Já mám totiž tuchu, že problematika pH může mít souvislosti i se zeměpisnou polohou našeho státu a vztahy pH-vodivost-(abůhvícoještě) budou mít nějaké společné činitele.
Uvedu příklad: Čím vyšší gravitace, tím vyšší vodivost ryby snesou, ale jsou více háklivější na v přírodě pro ně nízké pH. Nemám pro to žádné důkazy, jen pár prvotních pozorování. Už jsem o tom psal někde na skalárfóru (aspoň myslím...).

[pragovcicka]

Teda to mi hlava vůbec nebere.
Ale odhad když bude cca pH 5, tak to asi nebude moc velký problém. A obecně kolik snesou ryby, než začnou mít nějaké problémy?

[mlynář]

... kolik snesou ryby, než začnou mít nějaké problémy?

To je právě to, nad čím jsem se kdysi pozastavil. Má to i vztah k tomu, proč jsem si pořídil první elektronický pH metr a zakrátko se přestal o měření pH skoro zajímat. Když jsem začínal s měkkovodníma rybama (navzdory a navztek tomu, že z kohoutku mi teklo 1300 mikroS), zjistil jsem, že pH mi po napufrování na 6 do rána vyleze až skoro k 8. Třebaže jsem s tím asi třičtvrtě roku zápasil, nedokázal jsem vůbec nic. Přivezl jsem vodu ze studánky, co měla 180 mikroS a pH mezi 5,5 - 6, nalil do akvárka a ráno měla 7,8. Napchal jsem do toho Acid, pH srazil až na 4 a druhý den ráno už tam bylo zase skoro 8. Vyzkoušel jsem děšťovku, vody z dalších studánek, atd. Furt to samé. Přitom jsem samozřejmě sekal rybky jak Baťa cvičky a k mému podivení to bylo rybám zjevně úplně šumák, jaké mají pH. Když jsem si tohle uvědomil, přestal jsem to řešit. Přemejšlet o příčinách a následcích tohohle fenomenu jsem ale nepřestal nikdy.

Časem, když už jsem dělal především cichlidky a divoký bojovnice (ty ryby mají až obdivuhodně společného), jsem u odchytových nebo přinejhorším F1 - 2 generací přišel na jednu zajímavost. Stejně, jako jim nevadilo vyšší pH, než by spráně podle jejich biotopů měly mít, tak se mnohem raději a kvalitněji třely ve vodě ne o vodivosti cca 15 - 40 mikroSiemens, ale 80 - 150! Co jiného,než nějaký další - pravděpodobně fyzikální faktor na tom má svůj podíl? Může to být zrovna tak vyšší gravitace v naší zeměpisné poloze, než je v rovníkových tropických pásmech, stejně tak ale na tom mohou mít podíl třeba i nějaké jiné fyzikální záležitosti..... Rozhodně v tom ale musí být něco takového! Ony to nemusí být poměry úměrné, ale naopak neúměrné!

[pragovcicka]

Tohle je úplně mimo veškeré snahy naprosté většiny chovatelů, kteří se snaží co nejpřesněji napodobit přírodní podmínky v místě výskytu příslušného druhu. Je asi pravda, že si příroda dokáže poradit sama a je možná dobře, že do všeho člověk nikdy vidět nebude. Ale to je snad až moc filozofování.
Takže pH nebude pro zdárný odchov to nejkritičtější. Bude tedy daleko víc záležet na vodivosti vody a jejích nepřírodních přísad. Tím myslím různé ty chloriny a j¨kdo ví co ještě, co nám do vody přidávají vodárny a spol. Pokud bych si mohl dovolit trochu zobecňovat, tak studánková voda s vodivosti do 300mikro by mohla být v pro odchov OK? Ještě jsi mi kdysi psal, že dešťovka byla jen polovina úspěchu oproti studánkovce. Včem je tedy rozdíl? Já jsem zkoušel měřit deštovku a měl kolem 20 mikro a pH5.

[mlynář]

Právě tady dělají takoví chovatelé tu nejzákladnější a největší chybu. Co to znamená, pojem: "...snaží co nejpřesněji napodobit přírodní podmínky v místě výskytu příslušného druhu". ? Že se jim povede z nějakých tabulek vyčíst, kolik měla voda na místě odchytu (nebo poblíž) tvrdost, pH, obsah různých solí (Fe,Cu,K,N,atd...)? To je sice hezké, ale vůbec nic to neřeší, protože jde pouze o slupku. To jsou pouze ty nejsnáze "hmatatelné" nebo "viditelné" znaky, které mají sloužit spíš jako hrubá orientace k tomu, aby člověk rybu z měkké vody necpal bůhví do čeho.

Co nám ale téměř úplně schází, jsou znalosti o dalších látkách v té vodě rozpuštěných, zejm. o látkách přírodních - taninech. Nikdo se také nezabývá alespoň pokusy o rozbory sedimentů ze dna, aby zjistil, jak se vůči sobě jednotlivé látky chovají nebo chovaly, za jakých okolností a jak dlouho, atd. To jsou věci, které dělají té vodě "chuť", které ji dělají živou. Na dalším místě je tu i neméně důležitý mikrobiologický rozbor. Je spousta druhů různých bakterií, které ve vodě žijí a vytvářejí různá společenství (v našich laboratořích je to ta dražší část rozboru vody - měří se třeba kolonie fekálních, koliformních, atd. bakterií). To jsou všechno stejně tak důležité věci pro rybu jako je vodivost a pH a my o nich skoro nic nevíme! Myslím, že i v těchto sférách může být onen pomyslný zakopaný pes!
Víme, že ryby jsou velice citlivým organismem s oním tzv. "šestým smyslem". A co smysl "sedmý"? Co citlivost na magnetické vlnění, geopatogenní zóny, apod.? I tohle k tomu patří.

Hodně dlouho mi nešlo na rozum, jakto že naši tetřičkáři přišli na fígle v demivodou a vincentkou a jdem jim to jak z praku, jakmile v tom nabydou zručnost a u cichlid to nezabírá, třebaže jde o ryby pocházející ze stejných lokalit. Hodně dlouho mi trvalo, než jsem přišel na pravděpodobnou příčinu. Tetřičky se vytírají ve volné vodě, cichlidy si vyhledávají "nejpříhodnější" podklad. Trpasličí cichlidky (i některé větší cichlidy) vhodné úkryty na dně - v mělkých partiích jejich lokalit a jiné cichlidy (z hlediska mého úhlu pohledu zejm. skaláry) pro ně "nejvhodnější" předměty. A tady právě může být jeden z kamenů úrazu našich svízelí se třením takových ryb. Zde totiž víme úplné prd, protože všechny tyhle ryby se v přírode vytírají v dobách, kdy v Amazonii stoupají hladiny jejich lokalit místy až o patnáct metrů a ty ryby se třou bůhvíjak daleko od lokalit, kde je pak běžně nacházíme. Už jsem dříve někde na skalárfóru na tohle narazil a hlavně se o tom zmiňuju v monografii skalár, že si ryby pro tření mohou specificky vybírat listy, květy, větve nějaké rostliny nebo stromu, které v dobách kdy se do Amazonie mohou konečně dostávat expedice rostou na hony daleko od jakéhokoliv vodního potůčku či řeky. Mohou si třeba vybírat zaplavené kolonie - hnízda nějakého hmyzího společenství (termitů, divokých včel, atd.), ze kterých se na jikry dostávají nějaké potřebné feromony, apod.

Prakticky všechny chovatelské úspěchy s odchytovými cichlidami vznikly díky náhodám. Každý kdo si s tímhle fenoménem zahrává a zkouší všechno možné je v pozici alchymisty, který míchá a neví co a pokouší se stvořit podmínky, jaké nezná, atd...atd...

[pragovcicka]

No vždyť to říkám, že si příroda nenechá koukat pod pokličku. Jen pár šťastlivcům občes otevře štěrbinku.

[langosh]

Nedávno jsem četl v archivu TFH Magazine zajímavý článek (myslím, že od W. Leibela) o problémech s odchovem nějakého druhu ryb (myslím Satanoperca nebo Retroculus nebo možná něco jiného - už si nejsem zcela jistý) - při odchytu v Jižní Americe si všimli, že přes řeku vede brod, kterým se vodí krávy na pastvu a řeka je plná kravské mrvy. Chlapi si pak dělali legraci, jestli třeba trocha právě toho není tím klíčem k úspěchu…:D
Roman