Tak máme dnes za sebou "Desátý Vánoční akvatrh" v Úvalech. Už když jsem během týdne připravoval vstupenky, tak trochu jsem si v hlavě bilancoval uplynulých deset let. Deset let, za které jsme pořádali se střídavým úspěchem celkem dvacet takovýchto akcí (jedná se zde i o jarní - květnové burzy) a taky jsem si spočítal, když jsem stříhal vytisknutou pětistovku vstupenek, že jsem jich vlastně za těch deset let vlastnoručně vyrobil 10100 kousků (každý rok na každou akci pětset, jeden rok, kdy nám málem ta pětistovka nestačila jsem na druhou akci udělal o sto více).
Krátce před šestou hodinou ranní se oněch "pár" aktivních členů spolku ještě většinou s očima zalepenýma spánkem vplížila do sálu a začala připravovat sestavy stolů pro vlastní akci. Zanedlouho začínali přijíždět i první prodejci, někteří se stěhováním nábytku vypomohli (hlavně Pepík Koblasa) a hned nato se sál - resp. - jeho prodejní plochy, začínal zaplňovat.
Letošního vánočního akvatrhu se účastnila necelá padesátka prodávajících, víc přes veliký zájem nejsme z prostorových důvodů do sálu i předsálí sokolovny schopni nacpat.
Ve vstupním vestibulu kraloval se svým krámem náš Radek, hned pod pamětními deskami úvalských sokolů. Levá deska je věnována ukončení rekonstrukce prostor sokolovny z roku 2006 a pravá deska je původní, z roku 1938, věnovaná prvnímu otevření areálu po jeho výstavbě.
Ještě za ranního šera se sál postupně zaplňoval tak, jak přijížděli ze všech koutů naší republiky prodejci rybek, rostlin i všeho ostatního akvaristického.
Na svém obligátním místě, hned u vstupu do sálu trůnila rodina Treťjakových z nedalekého Jenštejna. Myslím, že z tamního dvorce pocházel i druhý pražský arcibiskup Jan z Jenštějna, následovník Arnošta z Pardubic, jenž byl úvalským rodákem (narodil se ve tvrzi, Hostýn, jež stávala na místě stejnojmenného statku na jižní periférii Ouval). Pan Treťjak je mnoho let proslavený svými krvavě červenými parmičkami. Teď jak jsem s ním mluvil na něj zase jdou chandry a chce se vším praštit a zrušit pěstírnu. Za těch dvacet let, co jej znám, už je to asi popáté...
Jak se pomalu blížila osmá hodina, kdy se brány akvatrhu otevírají pro širokou veřejnost, prázdné prodejní plochy ubývalo a prodejci ještě tu a tam dolaďovali vše co mohli, aby dokázali snáze odolat prvotnímu náporu.
Přesto, že moje "burzovka" zahálela dobrých sedm let, neztratil jsem nic ze svého někdejšího drilu a na její nastěhování z auta, postavení, uvedení v provoz a naplnění vybranými rybkami mi postačila slabá čtvrthodinka. Pak jsem se mohl až do osmé hodiny potulovat po sále s foťákem a zaznamenávat přípravy ostatních. Letos jsem do Ouval přivezl dva druhy L-krunýřovců, dvoje trpasličí cichlidky a především sedm forem skalár. Moje (2c) bílé - oranžovohlavé skaláry dostaly nad nafialovělou DZ zářivkou tak intenzivní oranžovou barvu, že jsem musel vykulené zájemce upozorňovat, aby si je nepletli s "Red-debily" a vysvětlovat, o jakou formu ve skutečnosti jde. Díky jejich atraktivnímu vzhledu to byly první skalárky, které byly vyprodány.
Úderem osmé hodiny ranní se na sál vřílily ne desítky, ale asi rovnou stovky návštěvníků (letos jsme zaznamenali nový rekord - rovných 510 platících) a za chvíli nebylo možné se skrz natlačené davy ani přemísťovat sálem z místa na místo. To už moje zpravodajské aktivity zkončily, protože jsem se až do půl dvanácté většinou věnoval zákazníkům nebo přátelům, kteří přišli popřát vše nej... ke svátkům Vánočník a Novému ro/c/ku...
Na této již tradiční akci se objevila nejedna osobnost. Zde náš přítel "Quercus" vykládá zájemcům, kterak "vařit natvrdo vajíčka krevetek".....
.... úplně vzadu se o čemsi baví president Akva CZ Doc. Petr Dvořák s dalším členem presidia Kerstenem Opitzem, napravo vykukuje již nám známý p. Ešpandr, který přivezl a za chvíli vyprodal několik druhů svých pověstných peřovců....
... Ing. Krček a doktor Chaloupecký řešili cosi zásadního (uprostřed v pozadí p. Bortl)....
.... a z daleké Bratislavy zajistila mezinárodní punc této akce přátelská delegace kamarádů ze Slovenska v čele s Dušanem Andrisom a Štefanem Matúškou (cesta Vysočinou prý byla po ránu dost jedovatá - na D1 deset cm sněhu a mlhy).
Nápor akvaristů nejen těch, kteří si přišli nakoupit vše co potřebovali, ale i těch, kteří se do Úval přijeli setkat s přáteli z celé republiky a popřát vše nejlepší ke konci roku a i obyčejných návštěvníků, kteří se jen přišli podívat na jednu z úvalských atrakcí polevil až okolo půl dvanácté.
Dál už jsem se musel přestat zaobírat reportážní činností a věnoval jsem se ukládání neprodaných rybek do přepravních kbelíků a likvidaci prodejního zařízení a poté i úklidu sálu. Desátý jubilejní Vánoční akvatrh v Úvalech byl ukončen.
No a ještě je tu "PS:"
Krom mých skalár ještě tyto rybky prodával Martin Boudný (ten měl pár černých) a snad dva či tři další prodejci tu a tam pár kousků měli. Naproti mně někdo prodával dospělý - spíš už dost starý pár, který připomínal něco mezi zlatými a růžovými duchy a p. Kudrna nabízel asi pět P.altum (tyto ryby poprvé nabízené na úvalské akci - nejspíš od P.Háka v ceně 750,- á ks) a taktéž asi pět ks Dočekalovských "Manacapuru" (cena myslím někde okolo 350,- za ks). Pro nás, kteří "víme" ceny dost dramatické a já pochybuji, že ty chuděry, vystresované a nevybarvené někdo koupil, ale přesto je byl svým způsobem významný počin. Tak mohu říci, že s P.leopoldi, které na jaře nabízel Radek jsme v Úvalech měli na prodeji od každého z druhů Pterophyllum něco!