7. Velkochovy v pidipěstírně
Napsal: 30 Lis 2008, 14:03
Většina pěstíren chovatelů zaměřených zejména na skaláry, kterou jsem zde v minulých příspěvcích představoval se honosí obsahem vody od cca patnácti do čtyřiceti kubíků. Dnes vám chci představit pravý opak - pidipěstírnu, ve které její provozovatel Ondřej Blažek dokáže hotové zázraky.
Ondra žije se svou rodinou v paneláku postaveném kdysi pro zaměstnance známého rehabilitačního ústavu v Kladrubech u Vlašimi. On sám je takovým "dobrým akvaristickým duchem" celého Podblanicka. V kteroukoliv roční dobu přesně ví, co a kolik toho je v kdejakém rybníku, bazénu, koupališti, návesním kačáku či hasičské nádrži nebo potůčku od Zruče až po Benešov a nikdy se neváhá s přáteli o tyto klíčové informace o tomto podělit (s výjimkou jednoho lesního potůčku s nítěnkami, to si ponecháváme pouze pro nás dva).
Když mne s ním jeden kamarád seznamoval, očekával jsem podle toho, co jsem slyšel minimálně desetikubíkovou pěstírnu a když jsem Ondřeje poprvé v jeho království navštívil, nemohl jsem zprvu uvěřit, že na to všechno mu stačí něco okolo 2000 litrů umístěných ve dvou klasických kójích normálního panelákového sklepa, obložených více než kvůli teplu především pro klid svých rybek styroporovými deskami. Jelikož tímto sklepem prochází hlavní výměníkový řad pro vytápění celého světoznámého ústavu, není zde o teplo nouze a s výjimkou velmi mrazivých dní má Ondra stále otevřené sklepní okénko, aby se odvětrávalo nadbytečné teplo. Podle toho i poznáte, jestli je Ondřej "u sebe".
"...být či nebýt, toť otázka..." po akvaristicku. Zde místo hamletovské lebky pořádný gibiceps!
Věřím, že i toto a voda ze studní, které jsou vyvrtané v zalesněné kladrubské hoře hodně napomáhají tomu, co můžeme v téhle pěstírničce vidět. Najdeme zde vždy okolo deseti chovatelských forem skalár, spousty různých živorodek, pancéřníčků a trpasličích cichlidek. U Ondry jsem na vlastní oči viděl věci, které kdyby někde slyšel, v životě bych jim neuvěřil. On dokáže mít v padesátilitrové nádrži chovný pár skalár s lízátkem, na kterí se s chutí sobě vlastní třou jako pominuté, pod tím na jedné straně jeskyňku z květináče, kde se na strop ve stejnou chvíli vytírá párek červenoocasých Apistogramma sp. "Mamore" a na zadní stěnu skoro za filtrem kladou jikry klasičtí Corydoras paleatus. Přesně tohle jsem viděl hned při své první návštěvě a dodnes lituju, že jsem tehdy ještě neměl foťák (stejně by si všichni mysleli, že jde o fotomontáž).
Ve vedlejší stejné nádrži pod skalárami zase trubka, ve které samec od klasického ancistruse opečovává veliký hrozen jiker. Všechna akvária doslova a do písmene nabitá mláďaty. K němu přijedete jeden týden a přijedete k němu přesně za týden a Ondřej se chlubí, že odvezl 500 skalár a 500 pancéřníčků k p. Svobodové. Na jeho nádržích to ale nikde není vidět. Jako důkaz visí na nástěnce tři dny starý výkupách od Akvarimexu, kde je to černé na bílém. No nedivte se mi, že jsem již tehdy, při své první návštěvě špionil a strkal nos do kdejakých dvěří v onom sklepě, protože jsem dlouho nemohl uvěřit, že na to všechno skutečně stačí jen těch pár stojanů.
Sem jezdím hrozně rád a nejlépe je si naplánovat vizitu u Blažkových v takových chvílích, když na člověka padá nějaký splín. I tohle je u Ondry možné. Nevím co z něj vyzařuje za duchovní sílu, ale tady pokaždé dokážu načerpat novou energii do života a zahnat veškeré chmury.
Ondra žije se svou rodinou v paneláku postaveném kdysi pro zaměstnance známého rehabilitačního ústavu v Kladrubech u Vlašimi. On sám je takovým "dobrým akvaristickým duchem" celého Podblanicka. V kteroukoliv roční dobu přesně ví, co a kolik toho je v kdejakém rybníku, bazénu, koupališti, návesním kačáku či hasičské nádrži nebo potůčku od Zruče až po Benešov a nikdy se neváhá s přáteli o tyto klíčové informace o tomto podělit (s výjimkou jednoho lesního potůčku s nítěnkami, to si ponecháváme pouze pro nás dva).
Když mne s ním jeden kamarád seznamoval, očekával jsem podle toho, co jsem slyšel minimálně desetikubíkovou pěstírnu a když jsem Ondřeje poprvé v jeho království navštívil, nemohl jsem zprvu uvěřit, že na to všechno mu stačí něco okolo 2000 litrů umístěných ve dvou klasických kójích normálního panelákového sklepa, obložených více než kvůli teplu především pro klid svých rybek styroporovými deskami. Jelikož tímto sklepem prochází hlavní výměníkový řad pro vytápění celého světoznámého ústavu, není zde o teplo nouze a s výjimkou velmi mrazivých dní má Ondra stále otevřené sklepní okénko, aby se odvětrávalo nadbytečné teplo. Podle toho i poznáte, jestli je Ondřej "u sebe".
"...být či nebýt, toť otázka..." po akvaristicku. Zde místo hamletovské lebky pořádný gibiceps!
Věřím, že i toto a voda ze studní, které jsou vyvrtané v zalesněné kladrubské hoře hodně napomáhají tomu, co můžeme v téhle pěstírničce vidět. Najdeme zde vždy okolo deseti chovatelských forem skalár, spousty různých živorodek, pancéřníčků a trpasličích cichlidek. U Ondry jsem na vlastní oči viděl věci, které kdyby někde slyšel, v životě bych jim neuvěřil. On dokáže mít v padesátilitrové nádrži chovný pár skalár s lízátkem, na kterí se s chutí sobě vlastní třou jako pominuté, pod tím na jedné straně jeskyňku z květináče, kde se na strop ve stejnou chvíli vytírá párek červenoocasých Apistogramma sp. "Mamore" a na zadní stěnu skoro za filtrem kladou jikry klasičtí Corydoras paleatus. Přesně tohle jsem viděl hned při své první návštěvě a dodnes lituju, že jsem tehdy ještě neměl foťák (stejně by si všichni mysleli, že jde o fotomontáž).
Ve vedlejší stejné nádrži pod skalárami zase trubka, ve které samec od klasického ancistruse opečovává veliký hrozen jiker. Všechna akvária doslova a do písmene nabitá mláďaty. K němu přijedete jeden týden a přijedete k němu přesně za týden a Ondřej se chlubí, že odvezl 500 skalár a 500 pancéřníčků k p. Svobodové. Na jeho nádržích to ale nikde není vidět. Jako důkaz visí na nástěnce tři dny starý výkupách od Akvarimexu, kde je to černé na bílém. No nedivte se mi, že jsem již tehdy, při své první návštěvě špionil a strkal nos do kdejakých dvěří v onom sklepě, protože jsem dlouho nemohl uvěřit, že na to všechno skutečně stačí jen těch pár stojanů.
Sem jezdím hrozně rád a nejlépe je si naplánovat vizitu u Blažkových v takových chvílích, když na člověka padá nějaký splín. I tohle je u Ondry možné. Nevím co z něj vyzařuje za duchovní sílu, ale tady pokaždé dokážu načerpat novou energii do života a zahnat veškeré chmury.