Jedním z těch, komu se povedlo navázat na úspěchy Petra Háka a pokračovat v linii našich "linkeovských" P.altum, je bratkovický chovatel Honza Hrkal. Divíte se nadpisu tématu? Tak se divte. Vězte však, ze Honzovy Bratkovice, ležící cca deset km severozápadně od Příbrami, přiléhají ke známému vojenskému brdskému pásmu Jince, kde se i v dnešní době konají manévry a ostré střelby útvarů těžké armádní techniky.
Honza je hobby akvaristou, ale na rozdíl od mnoha jiných chovatelů má svou pěstírnu v práci. Budova, kde rybky chová je totiž součástí areálu jeho společnosti, kterého je i vlastníkem. Na to, co ve své rybí laboratoři provádí a co zde dokázal se zdá, že je to zařízení malé, nicméně se zde dějí hotové zázraky. Jako tomu bylo u většiny těch, kteří měli úspěch s P.altum, i Honza má za sebou letitou praxi v chovu ryb rodu Symphysodon. Dnes se specializuje na hrátky s těmi druhy tropických ryb, u nichž případný a nejistý úspěch je provázen nejednou svízelí a úskalím.
O tom, že se jako první deklarovaný chovatel v Česku zasloužil o F4 generaci těchto důstojných skalár, jsem se tu již nejednou zmínil a založil ohledně tohoto fenoménu i diskusní téma.
S Honzou jsem se seznámil krátce po jeho prvních úspěšných výtěrech díky laskavosti dalšího podobného šikuly - Vojty Chvosty, který mi poskytl první informace a následně i telefon. Během letošního jara jsme si mnohokrát volali a já na pozvání k návštěvě Honzovy pěstírny slíbil, že jakmile k tomu bude vhodná příležitost, moc rád se osobně objevím, abych mu to tam patřičně zdokumentoval. Čas hrozně rychle letí a od těch telefonátů ubělo bezmála půl roku. Ostatně nevím, nevím, jak by se to vyvíjelo i nadále v dnešní hektické době, nebýt toho, že Míla Kolařík se rozhodl radikálně změnit složení a osádku své obří nádrže a nepřišel za mnou, že by tam rád (konečně) pořádné hejno altumů. Jak víme, Petr Hák i Vojta Chvosta mají momentálně vyprodáno a tak jsem rovnou volal Honzovi.
Domluvili jsme se na odpoledne 8. září a někdy okolo půl třetí do bratkovic dorazili. Honza Hrkal, jak jsem již zmínil, má za sebou praxi chovů a odchovů terčovců. Když byl před časem na návštěvě u Vojty ve Strakonicích, shlédl se v mladých P.altum, které Vojta získal od Petra Háka. Slovo dalo slovo a on si odvážel rázem domů deset kousků mladých rybek. Při kvalitní dobré péči ryby rychle v bratkovické pěstírně zdomácněly a rostly jako z vody. Když se z malého hejna začal vyčleňovat první pár, honzovým altumům bylo něco okolo dvou let. Zde tak můžeme zaznamenat první unikát a zároveň si dovolím spekulovat i znak počínající akvarijní domestikace. Dosud se snad v každém případě třely ryby minimálně čtyři, pět let staré.
Další unikátní situace nastala velmi krátce poté. Jakmile Honza separoval první pár, hned se vybral druhý a tak to šlo až doslova na dřeň - čili situace velice podobná jako tomu bylo opět u Petra ve Dvoře Králové. Z oněch deseti ryb se vytvořilo pět plně produktivních párů! Honza následně po několika pokusech díky svým zkušenostem a i občasným konzultacím s Petrem Hákem velice brzy slavil úspěch s odchovy a do dnešní doby nadělal pěkných pár stovek mláďat. Nejen díky propagandě tady u nás na skalárfóru, ale i klasické """intergalaktické""" šuškandě ani nepotřeboval někde inzerovat, a když rybky začínaly dorůstat odběrní velikosti díky velkému zájmu šly rychle na odbyt. Ve dnešní době má své odchovy pomalu též rozebrány, stejně jako oba výše zmínění chovatelé a v pěstírně mu zbývá již jen pár desítek posledních mladých P.altum.
To ale není ani zdaleka vše, co jsme zde při naší čtvrteční návštěvě mohli uvidět. Jsou zde i špičkové odchovy oranžovohlavých Koi skalár, mláďata diamantových stříbrných (platina) a krom skalár zde plavou i nádherně oranžoví zástupci rodu Heros, skupina buclatých tetraodonů či hejno odchytových jihoamerických geofágů. Pak je zde ještě další lahůdka. Honza patří k těm chovatelům, kteří jakmile svým způsobem vyřeší jeden problém, neváhají se vzápětí zabývat další výzvou. Tak si pořídil do své pěstírny i několik druhů trnuch (sladkovodních rejnoků), kteří při úspěchu, jenž se stále ještě dostavuje spíš výjimečně, rodí živá mláďata. I na tomto poli slavil úspěch. Jeden druh (bohužel neznám název neb tyto zvláštní rybky nejsou dvakrát mou parketou) je právě v očekávání a od druhého, jak můžete spatřit níže na fotodokumentaci, se dočkal dalšího unikátu. Nevím jak u koho, ale já vždy ve spojitosti s těmito velice zvláštními rybami, slyšel o porodu jednoho, ve skutečně výjimečném případě dvou mláďat na jednu samici. Honzovi se podle mne podařil doslova husarský kousek - od jedné samice (cca 30-35 cm v průměru těla) se dočkal dokonce šesterčat!
Jak jsem o něm napsal již výše, má rád stále nové výzvy. Dnes již samozřejmě přemýšlí, jakou lahůdku z rybí říše vyzkoušet nyní. A ještě něco na závěr. Jak zajisté každý čtenář pochopil, i nadále se Honza věnuje a hodlá věnovat specialitkám od rodu Pterophyllum. Z tohoto důvodu neodolal před časem avizu inzerovaných červených skalár odněkud z Ostravy a rybky si promptně objednal. zde se ale dočkal velkého zklamání. Ryby deklarované jako červené v prvopočátečním stavu, tak, jak mu přišly byly typickými šedými myšmi a to doslova a do písmene. Přes veliké úsilí a péči se u nich červené barvy nedočkal. Na závěr fotodokumentace jsem si dovolil přiložit i fotku těchto rybek z akvária "pro důchodce" a udělat byť i méně kvalitní detailnější fotku pro vaše posouzení. Ano, nejedná se o nic jiného, než již tolikrát zmiňované zmrvené chovy původně krásně červených duchů, ze kterých se vyvinuli skaláři 3d - růžoví.