Pomůžete se začínající pěstírnou?

[Tagy]

Zdárek všem
Takže co je nového, jen heslovitě nebo by to byla zas slohovka

Takže:
* Pořídil jsem si mirkoskop (bez tý potvory jménem Tetrahymena corlissi by se žilo o mnoho lépe/ kdo neví -> způsobuje zákal vody = úhyn potěru)
* Zdá se, že bez chemie to taky nepůjde.
* Do konce roku 09 mi pošlo spoutu potěru. (denně i 100ks)
Od 1. ledna se držím a už žádné (zatím) velké vymírání nenastalo /denně odklauji, někdy i 2x.

Poznatek:
* Zjistil jsem, že je lepší chovným předkládat sladké patentky, ty totiž žerou všechny kusy, narozdíl od slaných, které jeden pár úplně odmítal pozřít. Jinak experimenty s mraženou artemíí, dafnií atd... už ne. Jediný co jim nejvíc jede je patentka, ještě tak koretry...
* Zkloubit pěstírnu se studiem na VŠ / no není to sranda (snažím se krmit 3x denně)

Na co bych se chtěl pozeptat:
Na vzduchování používám kompresor: Sera Air 550 R, dává 550 l/h, momentálně na to bublám 22 vývodů včetně 4 pro artémii. Vím je to žalostně málo.

V merku mám vzduchovací kompresor Atman HP-4000, 2100 l/h, cena do 1300 kč, náhradní membrána do 65 kč.
Tady jen, co si o něm myslíte, máte někdo s ním dobré zkušenosti, popř. doporučíte nějaký jiný, podobných parametrů?

Pokukoval jsem po turbínách, ale prý jsou hlučné, což nechci.

Z čeho byste mi poradili vyrobit ovzdušník?
Heslo jest: levné, konstrukčně jednoduché ...

Co jsem viděl tak buď z trubek na vodu, z té zelené hadice, husích krků-> používají se na krytí el. kabelů.

----------------------------------------
Další věc co bych chtěl pořešit:
Vytápět akvária každé zvlášť topítkem a nebo je výhodnější / levnější přitápět kamny, googlil jsem a prý vyjde levněji, než elektřina, vytápění plynem (kamna na propanbutan?).

Ve sklepě je teď trvale teplota min 15 st. akvária ve kterých se topí jsou obalena 2cm polystyrenem (úspora je vcelku značná)

Místnost má objem 60 kubíků, celkový objem akvárií je 3 kubíky, prozatím myslím se vyplatí vytápět elektřinou (1,5 kubíku vody v napuštěných), ale do budoucna, pokud bych naplnil celou pěstírnu, nevím co by mohlo být výhodnější.

Kamna při spotřebě 300 g/h mají výkon 4100 W/kamna jsou prý dimenzována až pro 120 kubíkové místnosti (naplnění 10kg lahve přijde na 300kč)
Tzn. 1g = 0.03kč => 300g = 9 kč => 9*24 = 216kč/den => 216 * 30 = 6500kč / měsíc (což mi přijde trochu moc, vzhledem k tomu že po 3 měsících jsem platil za 1MWatt (4500kč).
Avšak nevím jaký výkon kamen třeba použít pro vytopení 60 kubíkové místonosti na 25 st.
Našel jsem zmínku: Pro místnost o výšce stropu 2,4 metru je potřeba cca 70 wattů na m2 .
Což znamená pro 25m2:
128g * 0.03 kč = 4kč => 96kč/den => 2 880kč / měsíc

To jen taková úvaha, zdá se, že se zatím plyn neoplatí

No zdá se, že se to blíží obsahem zas ke slohovce
Díky Tagy

[pragovcicka]

No pokusím se odpovědět alespoň na něco z té "slohovky"
Co se týče Atmana, tak já s ním mám dobré zkušenosti. Mám připravenou 8000-cku pro pěstírničku a teď používám 3 slabší a zatím bez problémů.
Jinak na vytápění těžko odpovídat. Obecně je asi následující pořadí dřevo-uhlí-plyn-elektřina-propan butan. Tedy pořadí je vzestupné od nejlacinějšího po nejdražší. Jinak to co jsi propočítal je sice hezké, ale čistě teoretické. Určitě ti kamna nepojedou 24 hodin na plný výkon. to co v praxi bude limitující je tepelná ztráta oné místnosti. Jinými slovy nebudeš brát v potaz to úplně první vytopení z 15°C na 25°C, ale pak potřebuješ pořád tu teplotu udržovat na stejné úrovni. A to ovlivňuje právě tepelná ztráty místnosti. Pokud máš chuť se probírat teorií a výpočtu zkus třeba popátrat na http://www.tzb-info.cz tam se můžeš dostat až k vzorečkům pro určení právě oné tepelné stráty, kterou ovlivňuje spousta faktorů. Teda nevím, co studuješ za VŠ, ale třeba se ti to i bude hodit.

[mlynář]

Možná to bude trochu rebelantštiny, ale po mých dvacetiletých zkušenostech obecně s vytápěním plynem, pevnými palivy a elektřinou se mi jeví jako nejekonomičtější elektřina.
- jednoduchý příklad: V Ouvalech jsem celý dům, tedy i sklepní pěstírnu vytápěl léta tí nejlevnějším uhlím. Protopil jsem tehdy okolo 100 metráků ořechu za rok a spočítám-li to na průměr, tak mne to stálo asi 20000,- ročně. I zavedl jsem plyn a než jsem se z Ouval odstěhoval, zažil jsem dvě topné sezony. Plyn za rok mne vycházel mezi 40 - 50 tisíci celkem! Co se týče pohodlí? No pravda, nemusel jsem škvárovat a navážet uhlí. Na druhou stranu, kdyby mi kdokoliv za tuhle práci nabídl těch 20-30 tisíc, tak bych mu to přes zimu šel s chutí dělat............
Na mlejně nám nezbylo zpočátku nic jiného, než pořídit do celé obytné sekce i pěstírny klasické přímotopy. Elektřinou jsem nijak nešetřil (míchačka, svářečka, pěstírna, vaření, vodárna, svícení, topení, zkoušky kapely 2 x - 3 x weekend do měsíce //aparatura žrala cca 2,5 kW a když to jelo, tak celý pátek odpoledne až do noci, celou sobotu a polovinu neděle//,atd...atd...). Díky tomu, že jsem jel oficiálně jen na elektriku, dostal jsem 20 hod. noční sazby na den. Měsíčně bez paušálního poplatku za hodiny mne elektrika vyšla při tom všem na 6.000,-. Po dvou letech jsme pořídili Atmose na pevná paliva, radiátory a jeli na dříví a uhlí. Každý z těch dvou let jsem spálil čtyři Avie ořechu - tj asi 140 metráků a jeden tehdy stál už okolo 240,- Kč. Takže za uhlí jsem platil na ten rok okolo 33 tisíc a zbytek elektrospotřeby mne vycházel jen asi o 1500 - 2000 měsíčně méně. Takže, pravda, pár tisícovek jsem sice ušetřil, ale výsledek byl v porovnání s přímotopy značně žalostný. No a to jsem neměl ani mlejn ani dům v Ouvalech tepelně izolovaný tak, jak je to možné při dnešních materiálech.
Tady v Greenvillage byl křik od tchýně, že díky pěstírně propálím moc elektriky. Měl jsem 7 kubíků vody v kůlně obložené polystyrenem (pragovčička, RAP a rriki mohou potvrdit). Když jsem pěstrírnu zrušil, došli jsme po několika měsících ke zjištění (a to tu máme tu nejvyšší elektrosazbu), že propálíme o cca 2 tisíce za elektriku méně. Takže i při tom, že jsem v poslední době ryby už moc neprodával, když to spočítám i s krmením a spotřebou vody, máme doma o cca 3000 nižší rozpočet a tchýně si drbe hlavu..........
Sice tu vytápíme domek plynem. Stojí nás to cca 2000 měsíčně a já jsem si spočítal, že když přejdu na elektrokotel, tak s touhle normální sazbou nás to vyjde maximálně o pět stovek více než plyn. Jenže déíky elektrokotli je možnost přejít na nejnižší tarif, takže velice vážně uvažuju o tom, že i sem do Zelenče nainstaluju elektrokotel a boiler a na "špinavej", drahej, docela nebezpečnej a především dovozovej plyn se z vysoka.............................................................................................................
Topítka jsou zbytečný přepych pokud počítáš s více jak pěti, šesti nádržemi. A ano, pak se v elektrice protopí majlant.


Bublátor. Pokud nemůžeš kvůli hluku jít do turbíny, pořiď si pro ten začátek asi toho Atmana. Pak bych bejt tebou ale začal šetřit do prasátka a co nejrychleji se vzmohl na želvu od Mirka Nymburského. Taková osmdesátka ti utáhne krásně i 150 (možná 200) vývodů a je naprosto tichá. Jinak já jsem "turbinář" a nedám dopustit na svoje "Bulharky". Ještě dneska se skoro po roce kolikrát v noci probudím a loudím ušima kdejaký pazvuk, než si uvědomím, že ryby už nemám a turbína nejede...... S tím kraválem u turbín to ale není tak zlý a nejedna akvaristika v Práglu jede na turbínu od Siemense, která je pod prodejním pultem.

Co se vzduchového rozvodu týče, tak po letité praxi se nejvíce osvědčily "kruhové" labyrinty z klasických novodurových trubek o minimálním průměru 50 mm umístěné pod stropem. Odamtud jsem měl tažené hadičky k jednotlivým akvárkům a těsně u každého akvárka hezký plastový šroubovací ventilek, co prodává přítel Jisyko.

Mikroskop je výborná věc. Na Tetrahymenu u černovodních ryb ale víc platí naládovat do akvárka huminy. Co jsem je začal v dostatečné míře používat, pomalu jsem na Tetrahymenu zapoměl.

S výjimkou acridinových barviv, hypermanganu, jsem se při používání huminů a taninů víc než deset let obešel bez jakékoliv chemie i léčiv. Je to levnější a pro ryby šetrnější.

[Tagy]

S tím vytápěním:
Musí to být nejlépe přenosné, levné, snadno realizovatelné.
Důvod je jen jeden: pěstírnu nemám doma, mám ji u přítelkyně ve sklepě takže úpravy alá kotel, topení atd... nejsou nikterak realizovatelné /za předpokladu nízkých nákladů na realizaci, minimálních změn interiéru/.
Místnost prozatím nechci nikterak zateplovat.
Protože pokud by mi pěstírna šla, chtěl bych si pronajmout prostory přímo u mě v paneláku. (našetřit finance, a začít na zelené louce -> zateplit místnost, rozvod el., vzduchu...).

Stránky jsem prostudoval a jsou opravdu velice užitečné.
Ztrátové teplo místnosti (záleží na: součinitelu tepelné vodivosti / zdivo je cihlové, strop a podlaha nevím z čeho je) mi vyšlo na:

* 1,595 kW – 3,161 kW / pro teplotu 25 st.
=> 38 – 76 kWh/den

* 1,3 – 2,576 kW / pro teplotu 23 st.
=> 31 – 62 kWh/den
------------------------------------

Propan-butanová kamna:
http://www.zahradni-grily.com/tepelne-zarice-kamna-na-plyn/pb-kamna-pohoda/
1. stupeň: 1,635 kW / 100g/h => denní výkon 38,4 kWh/den (spotřeba plynu: 2,4kg / den)

Přičemž cena za kg vyjde na 20č http://www.tzb-info.cz/t.py?t=4&i=18&h=3
=> 50kč/den

Kamna denně při téhle spotřebě vyrobí:
* 39 kWh, stojí 50 kč
* 39 kWh v elektřině stojí 195 kč.

Nevýhodu vidím v tom že 10kg lahev vydrží 5 dní (dle tepelných ztrát místnosti by se muselo topit furt, a to ještě s ideálním koeficientem tepelné vodivosti zdí)

Konkrétně:
18 topítek + jikry(proměnlivé), světlo, vzduch, průměrná spotřeba od ledna 12 kWh/den.
Celkem mám k dispozici 60 ks topítek (50 – 300W).
Další věcí, kterou jsem omezen je odběrový proud, jsem připojen na 10A jistič, prozatím jsem v limitu: 3.4A max odběr.

Sečteno, podtrženo, do místnosti se odhadem vejde 7 kubíků.
Pro vytopení místnosti nebo samotných akvárií na 23 st.:
Místnost: 31 – 62 kWh/den
Topítka by si při vytápění 7 kubíků vzala cca 42 kWh/den.

Prvního vyhřátí si jsem vědom, asi bude nejlepší splašit kamna jak na plyn tak přímotop na el. a zkusit.

Zdá se, že vytápění je velice obsáhlé téma, a jednoznačná cesta není...
-----------------------------------------------------


Ok takže objednám toho Atmana, trubky alespoň 5 cm.
Je vhodné vzdušník propojit? (konec se začátkem?), nebo stačí konec zalepit?

Huminy?
O těch jsem četl jak zde, tak v el. knize: Stanislav Frank – Akvaristika, str 17
Sám jsem si výluh vyrobil z olšových šištic, když jsem experimentoval s jikrami.
Vzhledem ke sděleným informacím jsem včera zkusil nadávkovat vcelku silnou koncentraci k mladým skalárám, kde se začala objevovat tetrahymena a musím potvrdit, je pryč, netvořil se ani tetrahymenový obláček na dně u detritu/nesežrané potravy.
Dnes jsem rozlil zbytek výluhu do dalších akváríí ve slabší koncentraci... jsem zvědav co to udělá.

V pondělí zaběhnu do lékárny a jde se vyrábět.

Použití acridinových barviv předpokládám zejména u jiker -> proti zaplísnění.
Využití hypermanganu mi uniká, napadá mě jen desinfekce podávané potravy?

Nevýhodu v chemii vidím v tom, že se dávkuje až když je problém, a s tetrahymenou to je jak na vahách jednou tak pak zas onak..., když pravidelně odkaluji, je to v mezích ale satčí jednou „ujet“ v nakrmení a je na problém zaděláno.

Ještě padlo co že to vlastně studuji, jedná se o studijní program: Informační systémy (zejména programovaní)

Jo a ještě na jednu věc se chci zeptat, proč se vlastně říká pěstírna, když se ryby chovají?
Tagy

[mlynář]

Jo a ještě na jednu věc se chci zeptat, proč se vlastně říká pěstírna, když se ryby chovají?

Odpovím ti otázkou. Proč se lidé handrkují o pěstírně, když český lingvistický ústav - resp. pravidla jazyka českého s tímto nemají žádný problém?

a) když si budeš (je to zbytečné, ale néšť....) procházet různá všelijaká pravidla českého pravopisu, tak tam nikde nenajdeš, že by termín pěstírna byl proti něčemu a že by se stejně jako klutura, sport, zahradničení a mraky dalších činností ryby nedaly pěstovat. Český jazyk, potažmo pravopis je velice zajímavá a živá záležitost a vyvíjí se. Jak ti potvrdí kdejaký lingvista, stále se jeho vývoj někam ubítá a není rozhodně stran těch nejpovolanějších svazován nějakými "středoškolskými" klišé...
b) moje pěstírna se skládala většinou z "odchovny", "skladu", "kanceláře - či administrativní základny", "místnosti pro tření a vývoj jiker"........
c) dopravní komunikaci se také říká "silnice" a není na ní nic "silného" (snad dnes provoz.....)
d) spousta tlustých lidí tvrdí, že jsou jen "plnoštíhlí" a naši jazykoví mravokárci s takovou terminologií nemají nic společného
e) samice kance není kanička a mládě kánětem....
f) "pěstírna" je výraz pro místnost či soubor místností, kde se chovají, množí, odchovávají a zkoumají tropické sladkovodní rybky. V rámci středoevropského a severoamerického mírného pásma je to speciální fenomén.


Takže nech klidně ony přechatralé jazykozpytce a mravokárce jejich neužitečnému tlachání a nazývej si to tak,jak ti to bude vyhovovat.
Co já pamatuju a mohu se opřít minimálně o čtyřicet let, tak tomu zařízení každý říkal pěstírna. Jestliže to tak "staří" akvaristé pojmenovali, tak to tak je a bude, i kdyby se škarohlídi stavěli na hlavu.
U nás doma už nikdo neřekne jinak než "fišlárna" nebo "rybárna".... Bratři slováci mají svoje chovni. Ti, kteří po své matičce hovoří anglicky tomu říkají "fishroom". Poláci tuším "sklep"....

********************************************************************************************************************-

Možná ti zkazím náladu, máš ale pro ten plynový kanón dostatečný přívod kyslíku - vzduchu ? Pozor na to, není to žádná legrace!

[warra]

Týýý brďo!!! Docela odvážný čin, ale přeju jen to nej...Jen doufám, že Tě přítelka nekopne do zadnice, páč jinak...Hanba domýšlet...

[Tagy]

Mlynáři, vidím že jsem tě pěkně rozohnil !
Tedy pěstírna zůstane pěstírnou a komu se to z mého okolí nebude zdát, tomu přečtu tvůj příspěvek a nezmůže se ani na "a"

A s tím plynem, ano toho jsem si vědom. Právě kvůli tomuto faktu se mi to moc nelíbí, sice jsem se dočetl, že je v kamnech čidlo na kyslík, ale... je to jen čidlo.
Povedlo se mi najít zmínku, že u krbových kamen je třeba zajistit přísun vzduchu buď přes netěsnící okno/dveře, což by zajistit šlo.
Ale i tak se mi ten plyn nepozdává.

Warra:
Tak nekopla mě už přes 3 roky. (to to letí )
Napadá mě jedno přísloví: "kdo se bojí, nesmí do lesa"

[Tagy]

Byl jsem se poptat na odpadní PVC trubky, prodávají se po určitých velikostech do 4m.
Na každém konci segmentu je gumové těsnění zabraňující úniku vody.
Udrží těsnění i vzduch pod tlakem, není třeba spoje lepit?

Pozn.:
Do ovzdušníku jsem chtěl navrtat dírky a připevnit klasické T rozdvojky, ale bylo mi doporučeno, abych dal na každý výstup zvláš trubičku / spojku, prý kvůli tomu, že se hadičky na T rozdvojkách ohnou.

[pragovcicka]

Těsnění tlak vzduchu v poho udrží. On ten tlak totiž není nijak velký.....

[mlynář]

Byl jsem se poptat na odpadní PVC trubky, prodávají se po určitých velikostech do 4m.
Na každém konci segmentu je gumové těsnění zabraňující úniku vody.
Udrží těsnění i vzduch pod tlakem, není třeba spoje lepit?

Ty těsnící gumy jsou na ........../píp/...... Já deával vždy přednost lepení. lepidlo na novodur stojí pár haléřů, dobře to drží a funguje. Do stropu jsem to přidělával tak, že jsem navrtal hmoždinku cca 4mm, do ní zašrouboval očko (prodávají se s vrutovým závitem v jakýhkoliv domácích potřebách), do toho očka pak provlékl patřičně dlouhou elektrikářskou stahovací pásečku a rouru potom jednoduše tou páskou zatáhl.

Do ovzdušníku jsem chtěl navrtat dírky a připevnit klasické T rozdvojky, ale bylo mi doporučeno, abych dal na každý výstup zvláš trubičku / spojku, prý kvůli tomu, že se hadičky na T rozdvojkách ohnou.

Samozřejmě je to tak. Já si na to kupoval tzv. "spojky na hadičky". Vrták na ně byl tuším přesně 4,9. Musel jsem ty spojky sice opatrně zatlačovat kombinačkama, drželo to ale jako židovská víra.