vduchování a filtrace v pěstírně

od **kulich** v 22 Zář 2010, 17:52

Zdravím všechny nadšence a obracím se na vás ohledně vašich názorů co se týče pohánění filtrů ve vašich pěstírnách.budu si stavět takovou minipěstírnu v paneláku výhledově a tak bych se tady se všema z vás kdo už s tím máte zkušenosti chtěl poradit jak toto co nejefektivněji a pokud možno s rozumnejma nákladama na provoz vyřešit,díky za příspěvky a ať to plave

od **mlynář** v 22 Zář 2010, 22:29

Jak už jsem ti psal do vzkazníku, tak z mého pohledu připadá pro pěstírnu v paneláku membránová želva a to proto, že je jednak velmi tichá a za druhé výkonná i při připojení na 220 V. Jinak já osobně jsem již zvyklý na turbínu a v jakémkoliv jiném případě (s výjimkou akvaristického obchodu, i když jsem kdysi chodíval do "Mix-Marketu" na Libeňském ostrově a tam to jelo na turbínu od Siemense, která byla pod pultem a taky to bylo OK) ji mohu jen a jen doporučovat.
Ony obě ty hračky mají svá pozitiva i negativa.
Jinak jaké jsou v současnosti u kterých prodejců ceny a značky želv nevím. Od té doby, a je to už přes deset let, kdy začal Míra Nymburský jezdit s technikou do Ouval na akce, jsem to přestal zjišťovat a v potřebných případech upnul své zraky směrem k němu.

Vzduchovadlo je jedna věc. Tím ale bubl pro akvárka ani zdaleka nekončí. Jsou tu rozvody a další vhodná udělátka. Začnu těmi rozvody, pomněte ale, že jsem "turbínista" a praxi mám především s prací tohohle přístroje, konec konců ale i se starým a dnes už asi jen výjimečně používaným membráňákem od SEMBY.

Jako hlavní rozvod se mi osvědčilo vedení z klasických novodurových trubek. Těch klasických světle šedých. V Ouvalech, kde jsem ve dvou místnostech měl celkem 7,5 m3 jsem to měl ze "šedesátky", na mlejně z "pětasedmdesátky".
V praxi po všech možných pokusech se mi osvědčilo vedení "do kruhu" připevněné na strop (když náhodou kompresor přestane z jakýhkoliv důvodů makat, nenatáhne se vzniklým podtlakem voda do rozvodu!). Může z toho být jakýkoliv propletenec, důležité ale je, aby to nemělo žádnou odbočku - slepou větev. Na kompresor jsem to pak měl napojené tak, že jsem na vhodné místo vlepil "T" profil a na výústek dal redukce, aby na to pasovala cca 1" (coulová) hadice od kompresoru).

Do těch novodurek jsem pak vrtákem 4,9 mm vrtal dírky tam, kde bylo třeba napojit hadičku (používal jsem ony klasické - "akvaristické") a do těch dírek pasoval plastové tzv. "spojky na hadičky". Na ty jsem pak už připojoval patřičně dlouhé hadičky, které byly těsně nad potřebným akvárkem zakončeny "kohoutkem" (každopádně jsou lepší, než jakákoliv škrtítka, která deformují hadičku - o těch poreferuji posléze). Na kohoutek pak už byla napojena přímo hadička samotného filtru.
Zakončení přívodu vzduchu ve filtru: Po praxi s věčným zanášením kamínků a jinými peripetiemi s nima jsem od tohoto zakončení upustil. Zkoušel jsem pak různě děrovaná brčka, dokonce i lipové dřívko a různě mikrovrtáky navrtávané trubičky. Nakonec jsem zjistil, že to je všechno na prd a akorát mne to při práci v pěstírně zbytečně prudí a zdržuje a tak jsem skončil u prostého zakončení hadičky. Proud bublin jsem v pohodě reguloval kohoutkem.

Praxí se mi potvrdilo, že bublat kamínky je naprosto zbytečné. nejdůležitější v pěstírně je promíchávání a tudíž okysličování vody normálním molitanovým nebo biomolitanovým filtrem a nic víc a to jsem míval v jedné stoosmdesátce taky 600 odrůstajících cca 2 - 3,5 cm skalárek (ve tvrdší vodě, kde bylo poměrně vysoké pH. Při stejné praxi na mlejně v měkké vodě to dopadlo velmi brzy tak, že většina skalár měla "uchcané" ploutve od dusičnanů).
I u potírků se mi osvědčily jen molitaňáky. Nejlepší jsou ty malé ze slovenských Kapušian a ve druhém sledu pak od Doležala z Kralup nad Vltavou.
Tak, to jsem se dostal k jednomu "konci" a teď na druhou stranu. Jak už jsem napsal výše, jsem "turbínář" a předtím jsem začínal se "Sembákem" (kompresory vyráběné cca do r. 1995 společností Ing. Semeráda v Bystřici u Benešova - SEM = SEMerád; BY = BYstřice). Oba tyhle kompresory mají sání i výtlak opatřeny nástavci, na které je možné napojovat hadice či trubky vhodného průměru. Turbiny, které znám, mívají především průměr coulu (1"). O výtlačné části jsem snad napsal, co bylo třeba. Nezajímavá není ale ani ta druhá - sací. kterou přístroj nasává vzduch.

Ani pořádně nevím, jak je sání konstruováno u želvy, ale turbina je přímo předurčena k tomu, aby s tím člověk udělal další šikovnou věc. Jak je všeobecně známo, ve vzduchu víří neustále drobné částečky prachu. My jsme na to od přírody zvyklí. Nenechte se masírovat od „zelených“ že to způsobil člověk, něco sice ano, ale v globálním měřítku je to naprosto směšná věc. Od věků se na celé planetě pohybují částečky nejen různých pylů, ale i spady pocházející z výbuchů sopek, jemné spraše ze všech možných pouští, ale i dalších prašných míst, popílek nejen z již zmíněných sopek, ale i běžných požárů, atd. V ovzduší jsou toho tuny a byly toho tam i v době, kdy jsme ještě viseli za ocasy ze stromů... Jen tak pro zajímavost, když v roce 1883 vybuchla mezi Jávou a Sumatrou sopka Krakatoa, nesvítilo kvůli prachu vyvrženému do atmosféry na jižní polokouli slunce celů půlrok!
My si toho prachu v běžném životě ani příliš nevšímáme, s výjimkou toho, pokud je někdo z nás či z naší blízkosti alergikem a nebo pokud zrovna toto není předmětem nějaké momentální ekologické hysterie a nebo pokud náhodou nedojde k takovému úkazu, jaký jsme na naší severní polokouli zaznamenali letos po výbuchu islandské sopky.

V počátcích svého chovatelství, když jsem ve své první pěstírně používal onoho zmíněného SEMBY a učil jsem se metodou pokusů a omylů, jak zajišťovat v akváriích vzduch, velmi brzy jsem si povšimnul, jak určitá místa (ponejvíce u škrtítek či ventilků, ale i v útrobách primárního rozvodu vzduchu – v „labyrintu“ jsou doslova zanešená načernalou mazlavou hmotou či usazenými částečkami prachu. Pak mi došlo, že jde o moc vydařený sajrajt, který je schopen i když pozvolným, tak přeci jen obrušováním více opotřebovávat pohybující se motorické součástky (u turbiny lopatky a poměrně přesnou vzduchovou komoru) a tím i snižovat jednak výkon kompresoru a jednak poškozovat jeho určité části. No a za druhé tento prach se stává při navlhnutí i živnou půdou pro vývoj a množení mnoha nežádoucích mikroorganismů.

Když jsem si ještě v Ouvalech pořídil svou první (a dosud po třinácti letech plně funkční) turbínu – tzv. „Bulharku“, měl jsem již výše uvedené v hlavě a byl jsem pevně rozhodnurý nespustit systém dříve, dokud nebude na sání pořádný vzduchový filtr. Tenkrát jsem vycházel z toho, co bylo na trhu nejběžnější a tudíž lacinné a výhledově i bez problému k sehnání. Orientoval jsem se na automobilový vzduchový filtrační systém a tenkrát především na filtr pro Škodovky stodvácy, kterých ještě v polovině devadesátých let jezilo u nás hafo a patřičné díly jejich vybavení byly za rozumnou cenu kdekoliv k dostání (ty filtry jsou bez problémů k dostání i dnes u kdejaké benzinové pumpy). Tenkrát jsem si udělal ještě poměrně primitivní, ale plně funkční vzduchový filtr, přes který pak šlo sání turbíny. Poté, kdy jsem se přestěhoval na mlýn, dal jsem si již s výrobou filtrační jednotky trochu více práce a i její sání jsem opatřil síťovinou, aby se do filtrační komory při nasávání mohl dostávat jen jemný prach.

Při všech těhlech eskapádách a možná i díky tomu, že jsem byl kdysi ortodoxní labyrintkář, mi došel ještě jeden fakt. Vzduchovací přístroj máme zpravidla umístěn někde uvnitř, mnohdy dokonce přímo v pěstírně. Pokud je tomu tak a kompresor není na místě, kde by nabíral čistý vzduch. Stane se to, že bude nasávat a neustále dokola omílat to, co má okolo sebe. Tak jsem vybudoval sání vzduchu z venku. Je to samozřejmě vhodné především, pokud člověk má pěstírnu na venkově a nebo alespoň v takových podmínkách, že není v místě nějaké frekventované komunikace nebo výrobního podniku, ze kterého jdou ven všechny možné čmoudy, pachy a smrady. Vřele nasávání venkovního vzduchu doporučuji. Jakmile jsem to začal praktikovat, s rybami to udělalo hotové zázraky. No a ještě na závěr, nasávat venkovní vzduch je samozřejmě vhodné, pokud není venku nižší teplota jak na nule. Jakmile začne klesat pod bod mrazu, dokáže nasátý studený vzduch ochladit v pracně a draze vytápěné pěstírně vodu minimálně o pět stupňů....

PS: Zítra se pokusím nafotit všechno co k tomuhle má vztah a dodat do tohohle tématu i obrazový doprovod. Například co se ventilků – kohoutků týče, atd...

od **kulich** v 22 Zář 2010, 23:00

Honzo ty jsi bible

od **laci** v 23 Zář 2010, 10:32

Honzo , povieš mi ako sa mám zapojiť do debaty? :grin:

od **mlynář** v 23 Zář 2010, 11:29

Jak se ti zlíbí. Však máš taky nějaký zkušenosti. :grin:

od **laci** v 23 Zář 2010, 11:36

mlynář napsal:Jak se ti zlíbí. Však máš taky nějaký zkušenosti.

Jasne to mám, ale ako som čítal Tvoj príspevok tak tam nie je čo doplniť :grin:

, snáď iba to, že ja mám v paneláku Resun LP60.

od **mlynář** v 23 Zář 2010, 12:39

No vidíš. V tomhle jsem zaostalej. Já pamatuju chvíle, kdy tu byly akorát drahý želvy od Hagena. Osmdesátka, která utáhla běžnou menší pěstírničku stávala skoro třicet tisíc vč. DPH. SEMBY - jednomembráňák kterej utáhnul to samý stál 4,5 tisícovek. V té době sem ještě "Čína" nechodila a ty Hageňácký želvy byly tehdy ještě snad i přímo vyráběný v Kanadě a nebo na Sicílii, kde byla velká fabrika, co dělávala pro několik značek. Když se sem začala potom ke konci devadesátých let pomaloučku vozit tu a tam nějaká ta Čína, tak to sice bylo lacinný, ale vydrželo to stěží do konce záruky, pokud na to vůbec nějaká byla. Teď je myslím situace už někde úplně jinde a jako všechno ostatní i v tomhle se číňani naučili...

od **mlynář** v 23 Zář 2010, 22:44

Tak a jedeme dál. Teď tu doplním včerejší počin o slíbený obrazový doprovod.

Nízkotlaká turbína - v tomhle případě Bulharka

: Bulharka 1.JPG (111.56 KB) Zobrazeno 8350 krát

: Bulharka 2.JPG (66.27 KB) Zobrazeno 8331 krát

: Bulharka 3.JPG (117.6 KB) Zobrazeno 8316 krát

: Bulharka 4.JPG (131.66 KB) Zobrazeno 8328 krát

Ukázka popisovaného rozvodu vzduchu.

: Rozvod vzduchu 1.JPG (77.17 KB) Zobrazeno 8320 krát

: Rozvod vzduchu 2.JPG (88.57 KB) Zobrazeno 8316 krát

: Rozvod vzduchu 3.JPG (78.09 KB) Zobrazeno 8304 krát

Spojka na hadičku (prod: Ing. L.Grýgera)

: Spojka na hadičku 1.JPG (53.57 KB) Zobrazeno 8295 krát

Špičkové ventilky zaniklé německé firmy Lapis (v prodeji byly ve druhé pol. 90. let)

: Ventilky 1-01.JPG (65.69 KB) Zobrazeno 8299 krát

: Ventilky 1-02.JPG (71.97 KB) Zobrazeno 8281 krát

Ventilky asijské výroby z přelomu tisíciletí. Ač velice podobné předchozím, učiněný "shit". Nedržely ani malý tlak, vzduch ucházel kudy neměl!

: Ventilky 2-01.JPG (65.22 KB) Zobrazeno 8272 krát

: Ventilky 2-02.JPG (70 KB) Zobrazeno 8288 krát

Ventilky, které dováží tuším firma Plaček. Průměrná kvalita, potíže s otáčením kohoutku, těsnost jakž takž. Poté, co přestaly být k mání ty č. 1, jediná slušná náhrada. Bylo to furt lepší, než různá deformační škrtítka. POZN: Spojky na hadičku nebyly jen součástí těchto ventilků, ale prodávaly se i zvlášť.

: Ventilky 3-01.JPG (80.38 KB) Zobrazeno 8274 krát

: Ventilky 3-02.JPG (85.03 KB) Zobrazeno 8265 krát

Naprosto skvělé ventilky, které nabízí na akvatrzích př. JISYKO. Všem doporučuji. Fakt nemají chybu!

: Ventilky 4-01.JPG (75.91 KB) Zobrazeno 8268 krát

: Ventilky 4-02.JPG (70.69 KB) Zobrazeno 8260 krát

: Ventilky 4-03.JPG (67.55 KB) Zobrazeno 8277 krát

Vnitřní lůžko s gumovým těsnícím kroužkem.

: Ventilky 4-04.JPG (70.63 KB) Zobrazeno 8264 krát

: Ventilky 4-05.JPG (48.3 KB) Zobrazeno 8257 krát

od **mlynář** v 23 Zář 2010, 23:07

... a ještě zbytek.

Perfektní filtry do malých vytíraček nebo elementek pro nejmenší mláďata.
Vlevo z Kapušian (u mne č. 1) a vpravo taky velmi dobré od p. Doležala z kralup. Oba dva se prodávávají poměrně běžně v kdejaké akvaristice. Fotky jsou bohužel bez molitanů, které jsem zlikvidoval i s akvárky. Tyhle korpusy nebo skelety (říkejte si tomu jak chcete) jsem si ale všechny ponechal. Všimněte si ještě přísavek. U obou jsou ty černé gumové, které perfektně fungují všude a jsou na věky. Kapušianské mívají v originálu takové jakoby průsvitné, které vydrží cca tak dva, tři měsíce a pak přestanou držet a Doležal používá ty hezké ze zelené gumy od Jägera, které nejdéle do roka ztvrdnou jako kámen a smrsknou se.

: Filtrační skelet 1.JPG (93.62 KB) Zobrazeno 8220 krát

: Filtrační skelet 2.JPG (71.68 KB) Zobrazeno 8223 krát

: Filtrační skelet 3.JPG (66.02 KB) Zobrazeno 8204 krát

Gumové přísavky od JISYKA a příchytkami, které mám pro změnu zase od Pepy Koblasy. Oboje super, drží to a funguje na věky!

: Gumová přísavka a příchytky na filtry 1.JPG (73.82 KB) Zobrazeno 8201 krát

: Gumová přísavka a příchytky na filtry 2.JPG (63.82 KB) Zobrazeno 8199 krát

Zde máte vyfocený nahoře popisovaný vzduchový filtr. Fotil jsem to kousek po kousku a tak myslím i vzhledem k popisu v horní části už není moc co dodávat. U toho děrovaného konce si snad budete moci všimnout, že za těma dírama je vlepen "plastový mušinec (dírky asi 1,2 - 1,5 mm). Na dalších záběrech je vidět, kolik hrubé nečistoty umí zachytit. Čas od času jsem na to vzal jemný kartáček a na sucho jsem ty ďoury zbavil toho sajrajtu.