vytápění pěstírny

[kulich]

Zdravím všechny,jsem tady s dalším tématem ohledně budování pěstírny.Jak už jsem se dříve zmínil,chystám se vybudovat malou pěstírnu v paneláku a jde mi o to jak malou místnost cca 6m2 vytápět abych měl zde přijatelnou teplotu pro odchovy.Myslím že je nesmysl dávat do každé nádrže extra topné tělísko.Tak jsem si myslel vyřešit to nějakým topením.Jak to máte vy??Máte nějaký tip na nějaké topidlo nebo odvlhčovač?Jak toto vyřešit?Jak je to u těchto přístrojů se spotřebou elektriky??Jde mi samozřejmě i o nějaké rozumné náklady.

[mlynář]

Já mám zkušenosti z vytápění pěstírny jen v RD a těmito cestami se ubíraly po většinu času i moje myšlenkové proudy. Sice jsem začínal s několika stojany v podkrovní komoře v pátém patře starého činžáku pod Petřínem v Práglu, ale tam se o nějaké pěstírně dalo mluvit jen stěží. Tam jsem to tehdy přitápěl velice primitivně klasickým osmisetwatovým zářičem. Stěny bytu i izolace byly poplatné konci šedesátých let a tak mohu jen vzpomenout, že když jsme tam topívali neseřízeným etážovým kotlem na plyn Mora, protopili jsme majlant a v zimně přitom klepali kosu. Pak, když jsem objevil šikulu plynaře, který si s tím kotlikem při jednom čištění pohrál to bylo někde úplně jinde. To jen na okraj věci.

Budu-li dnes budovat novou pěstírnu v RD, jednoznačně vede podlahové vodní topení. Ve tvém případě bude nejlepší pořídit přímotop. Bohatě stačí osmisetwatovka, co se prodává v Hrombachu a jiných podobných supermarketech v ceně okolo 300,- - 400,- Kč. Důležité je, aby to mělo co největší vrtuli ventilátoru a dělalo to po místnosti důkladnej uragán teplého vzduchu. Takový ty "olejový" radiátory nebo přímotopy s vrtulkou jako k dětskému modelu jsou na dvě věci..... No a pochopitelně jako základ vzít nějakej slušnej odvlhčovák (Mirek Nymburský disponuje i tímto artiklem). V dobře izolované moderní stavbě si mnohdy s vytápěním poradí už jen ten odvlhčovač.
Já myslím, že víc protopíš spíš v létě, kdy se nevytápí celý objekt, než od podzimu do jara. Jinak jednotlivá topná tělíska jsou samozřejmě nesmysl. To má váhu jedině tehdy, když má člověk větší akvárka roztroušená tu a tam po bytě. To je pak něco jiného.

Co se pěstírny týče, tak tady fungují dva protipóly. Máš-li to uvnitř natěsnané hodně k sobě, akvárka na výšku blízko u sebe a ke stropu a úzké uličky, funguje tepelná setrvačnost mnohem líp, než v ratejně, kde jsou uličky mezi stojany 1,5 a více metrů. Pravdou je, že tam zase nemusí člověk zatahovat pupek, aby se dostal kam potřebuje. Budeš budovat pěstírnu v paneláku, takže tady skutečně není co řešit. Jestli bude možné při rekonstrukci dostat do ní topné těleso napojené na centrální rozvod, nech si projít hlavou, jestli by nestálo za to, místo radiátoru udělat podlahovou smyčku. Měl bys ji napojenou stejně jako se napojuje radiátor (tzn. přívod i odchod vody ve zdi těch cca 70 ck nad zemí - tzn. stejně jao u radiátoru s termostatickým ventilem, to jde a tak je to nejlepší v každé místnosti i když je to v RD). Podlahovka se totiž i při extremním poklesu venkovní teploty nevytápí tak radikálně jako radiátory na 70 - 90 °C, ale maximálně na nějakých 30 - 35 °C. Už jen zde přichází úspora a důležité je to, že to topí celoplošně a teoreticky celý sloupec vzduchu v místnosti bude mít stejnou teplotu.
Jinak zaplaťbůh i za to, kdyby se ti podařilo tam dostat mrňavej radiátorek - panýlek. Do těch 6 - 7 m2 by stačil možná takovej, co je dlouhej cca okolo těch 50 - 60 cm. Podzim - jaro by bylo vyřešeno. No a nezapomeň při výstavbě na odvětrání místnosti. Je mi jasné, že asi nebude možné to odvětrat krz byt ven zdí. Mělo by to být alespoň odvětratelné do ventilační šachty, kde jsou domovní rozvody (jako bývá odvětrávání digestoří a koupelen se záchody)

No a pro ty, kteří tohle čtou a uvažují a mají tu možnost si takovou místnost (nemusí jít nutně o velkopěstírnu) vybudovat v RD (rodinný domek nebo jiný samostatný objekt), dejte si bacha na patřičné odizolování té místnosti. Nemluvím tu o vlhku, ale tepelných izolacích. Tu a tam čítávám na různých diskusích o všemožných "panápadech" s vyložením oné místnosti polystyrénem. Od lidí ze stavebnictví, kteří se konkrétně izolacemi zabývají vím, že co se tepelné izolace týče (budeme zde mluvit o polystyrenu), záleží na tom, kam se polystyren dá. Když máte třeba 35 cm tlustou zeď, jíž je třeba izolovat a polystyren nebo jiná izolační hmota se umístí zvenku, izolační efekt je maximální a jde-li o polystyren 10cm tlustý, funguje to myslím jako 120 cm tlustá cihlová zeď.
Když si chce někdo ušetřit práci a všechno to zjednodušit a udělá obložení zevnitř, celý efekt tepelně - izolačního smyslu obrátí. Ono to prý pak funguje tak, že izolační efekt se rovná ani ne 15 cm cihlové zdi. Navíc teplo zevnitř protlačuje vlhkost (a to se týká běžné vlkhkosti - nemusíme zde ani mluvit o pěstírně - vodním hspodářství) skrz ten polystyren. Pokud je izolační materiál zvenčí a je zaopatřen jen potěrem a svrchní fasádní barvou, proleze vlhkost skrz zeď, polystyrenem ven a frrr do luftu. Pokud je izolována místnost zevnitř, protlačí se vlhkost skrz tepelný izolant a tzv. "rosný bod" se utvoří ve zdi za ním, kde se začne ta vlhkost srážet a držet. Pak je to zeď nacucaná jako houba se všemi možnými druhy plísní a dalších neduhů, jaké si dovedeme představit!

Ostatně mohu to sám potvrdit ze své praxe tady v Zelenči, kde jsem potřeboval "zateplenou místnost" co nejrychleji mít připravenou a z nouze jsem izoloval zevnitř. Rok a půl jsou odtamtud ryby pryč a teprve letos v létě obvodové zdi té kůlny ráčily vyschnout a po vlhkosti zůstaly jen mapy na fasádě. Stropní prkna, na která byl mezi trámky napresovaný polystyren jsou pod ním od plísní černá!

Jo a na závěr. praxí nejen mně se ukázalo, že je největší pitomost pěstírnu kachlíčkovat až ke stropu a nebo nedej bože za takový nápad, zeď natřít nějakou neprodyšnou barvou. To v té stavbě natropí takovou rotyku, že si to člověk ani nedovede představit, pokud to sám nezažije. Já si to prožil v Ouvalech. když jsem si dělal projekt domku, pěstírnu už jsem v tom předpokládal, v suterenu. Tak jsem celou místnost vykachličkoval a za pár let měl všechny zdi okolo nacucané vodou. Kolda měl v pěstírnách holé, jen vymalované zdi, barák mu krásně mohl dejchat a po vlhkých zdech ani památky. Stojí za to mít vydlážděnou podlahu, to je samozřejmé a nebo ji mít natřenou Saduritem či jinou barvou na podlahy v provozech, kde se předpokládá nějaká provozní zátěž. Co se stěn týče, tak stačí udělat jen přízemní obklady (jedna řada klasických obkladaček cca 15 - 20 cm vysokých. To i na to, když člověk náhodou "vyteče" (u akvaristy tento pojem znamená zapomenutou hadici s puštěnou vodou do akvária - třeba i přes noc, atd...), tak tenhle rantl stačí, aby nešla voda do zdí a odtékala v klidu do kanálku (u místnosti s akvárky se při výstavbě samozřejmě s odtokovými kanálky počítá, ne?)

Na kanálky opět bacha. Znám šikulu, který si myslel, že mu bude stačit vyhnat při odsávání hadici dveřmi ven do zahrádky a bude to ono pravé ořechové. Nějakou dobu mu to i fungovalo. V nově udělané pěstírně s krásně a za drahé peníze vykachlíčkované podlaze nebyl jediný kanálek. Ono taky proč se matlat se sbíječkou a pracvě to kutat v již hotové betonové podlaze, ne? Udělal alespoň to, že u dveří do pěstírny měl zdvihnutý vybetonovaný a okachlíkovaný práh asi 20 cm (kdo si při návštěvě nedal pozor, do pěstírny nevstoupil, ale vletěl). Několikrát se mu i povedlo "vytéci", ale naštěstí na to pokaždé přišel vcelku včas a vyřešil to podle jeho předpokladů kbelík, smeták a dobrý hadr. jednou mu řachla starší třístovka a dopadlo to stejně.
Jak tomu ale velí zákony schválnosti, přišel čas, že si v celém domku nechal dělat nové ÚT. Pěkně v módní mědi, jak se teď nosí. Tak se dohodl s topenáři, kde a jak vysekat průchody ve zdech pro přívody k radiátorům a došlo samozřejmě i na vylepšení topení v pěstírně, kde podle propočtů měly být tři radiátory. Ještě pro dokreslení dramatu - šlo o klasický dlouhý venkovský domek, kdysi hospodářství. Takže když to vezmu z jedné strany na druhou, byla tam garáž, ona pěstírna,za zdí pak koupelna, sklep s kotlem ÚT, obývák, kuchyně a ložnice. Přítel si včas a s předstihem připravil průchody ve zdech a dál se věnoval své obvyklé činnosti. Jednoho dne z rána se vzbudí v ložnici a zdá se mu, že celý pokoj má podivnou vůni - skoro jako v pěstírně. Kluk byl bystrej a hned vyrazil z postele. Sotva se postavil na podlahu, zjistil že na ní je dobrých pět centimetrů vody. Takhle se musek procachtat celým domkem do pěstírny, aby zavřel vodu, kterou napouštěl celou noc jedno akvárko. Pak jej nenapadlo nic lepšího, než ještě rozespalý se jít mrknout do sklepa. Nic zlého netuše sotva přestoupil práh, než mu došlo, že sklep je plný vody, byl rázem po pás ve vodě..... Vodu začal vyhánět ven smetákem v obýváku z francouzských dveří do zahrady.... Atd... Další už si můžete domyslet. Klika byla, že se to stalo uprostřed parného léta a domek mohl poměrně rychle vyvětrat a vyschnout. No a bylo to v době, kdy tu ještě odvlhčovače neexistovaly a my ani nevěděli, že se něco takového vyrábí.

Takže věřte, dobrý kanálek v podlaze má svou hodnotu. (jméno onoho kamaráda tu uvádět raději nebudu, třebaže se při příhodných pokecech touhle historkou sám netají.....).

[kulich]

Díky Honzo,určutě asi začnu nějakým tím odvlhčovačem od Mirka Nymburskýho a uvidíme co pak dál.Myslím to odvětrání do šachty třeba v podobě nějakýho ventilátoru s odvodem do šachty??

[mlynář]

Ono by myslím stačilo, udělat desítkou novodurkou jen propojení s tou šachtou a zakončit to v pěstírně estetickou mřížkou co na to prodávají. Společně s tou mřížkou bych pro sychr pořídil ale i záslepku na tu rouru, kdyby bylo potřeba to někdy totálně zavřít.

Já jsem měl desítkou v připravované pěstírně na mlejně naopak udělaný přívod vzduchu. V té budově jsem měl připravenou přímo tzv. "technickou" místnost. Byla zde jednak 100 l tlakovka od Nautil ze studní (s přepínačem buď na studnu č. 1 nebo č. 2), elektrokotel na podlahovku s hlavním rozvodem a "Ladomatem" (přidělovač teplé vody do jednotlivých sekcí a okruhů), měl to být i "suchý sklad" pro pomůcky a krmení a skladování barelů s vodou ze studánky a pod stropem pevně zabudovaná police pro turbíny. Hlavní i záložní.
Bylo to vymyšlené tak, že vzduchový filtr byl napojen přímo na turbínu a byl nasáván vzduch přímo z této místnosti, kde nebyly uskladněny žádné těkavé látky ani nic dalšího, co by mohlo nějak páchnout, atd. Z venku jsem pod stropem sousední místnosti (tahle technická neměla okna a byla urpostřed stavby) do jednoho rohu vedl desítku novodurku. Její venkovní zakončení bylo opatřené právě již zmíněnou "estetickou" koncovkou, do které byl zevnitř vlepen mušinec, aby se do toho přívodu vzduchu nedostalo nic většího. Jakmile prošla ta novodurka zdí pod stropem v jednom koutě do té technické místnosti, hned k tomu bylo dáno koleno 90 st. a novodurka tažena dolů k zemi. Tam bylo zase koleno. Následně jsem k tomu přizdil slabé Ytongové desky, takže ten roh byl cca zakulacený a dole, dvacet čísel nad zemí byla jen opět "ona estetická mřížka". Tímhle se k podlaze neustále dostával čerstvý vzduch zvenčí (vyústění bylo na stranu nad potokem a lesem, takže furt příjemný vzdoušek). Jelikož ta místnost měla asi 5 m2 a byla zároveň i kotelnou, než se onen čerstvý vzduch dostal nahoru do protilehlého rohu k filtru turbíny, stačil se patřičně ohřát.
Já vím, že takhle si to nemůže zařídit každý, je to ale jakýsi optimální model a na každém už pak je, aby si mohl najít své vlastní možnosti.

No a ještě když spojím tohle téma s tématem o vzduchování. Zrovna mnohokrát zmiňovaný Zdeněk Dočekal, který má podle mne stavebně technicky pěstírnu nejlépe vybudovanou co znám, využívá kompresor k vytápění akvárií.
On i když by pro něho nebyl absolutně žádný problém s turbínou má na pěstírnu želvu. Tu má umístěnou na půdičce nad pěstírnou a stropem přivedené vzduchové vedení do hlavního okruhu v pěstírně. Želva sama o sobě díky tření a práci membrán dodávaný vzduch krásně předehřívá a tak se mu nejen do rozvodu, ale i do akvárek dostává ohřátý vzduch. Vzhledem k tomu, že má většinu pěstírny tepelně izolovanou (podlahu s podlahovým vytápěním - a to si nechal pro sychr dát do pěstírny i pár radiátorů - on byl v tomhle způsobu průkopníkem a tehdy ještě nikdo nevěděl, jak budou podlahovky vůbec fungovat) - tedy "zatím jen" podlahy a strop - 16 cm čedičkou a zdi, na které ještě furt nedošlo jsou ale poctivé, cca 70 cm cihlokamenné, nemusí od brzkého jara až hluboko do podzimu v pěstírně vůbec zapínat topení!
Sám jsem to u něho zažil při jedné své návštěvě. Přijeli jsme k němu se zeťákem takhle někdy okolo poloviny října, venku sychravý hnus, že by psa nevyhnal. zazvonili jsme u vrat a Zděnda přišel vysmátej otevžít jen v tričku a pantoflích. Než jsme vůbec došli k pěstírně, tak to chvíli trvalo a on měl oboje dveře celou tu dobu dokořán. když jsme zalezli dovnitř, kde bylo krásné teploučko a já chtěl za sebou zavřít, řekl ať to nechám tak, že bychom tam za chvíli nevydrželi. Podivil jsem se nad plejtváním topení a on zase odpověděl, že od března má topení v celém domě vypnuté...... Jo. To je právě to o těch kvalitních tepelných izolacích a u něj zvlášť, prakticky v srdci Vysočiny, jsou potom úspory na energiích hodně patrné. Taky jsem se tehdá nechal od Zdeňka seznámit s Ing. Budínem z nedalekého Veselí a později od něj nechal vypracovat projekt na topení a zateplení celého komplexu našeho bývalého mlýna. Všichni mi můžete věřit, že za těch pár tisícovek takový projekt od skutečného doborníka stojí za to.

[michal2002]

Dobry vecer,ve sve pěstírné řeším problém s orosenými akva v dolnim patře stojanu.Chci to vyřešit tím,že na stávajíci podlahu pod stojany položím polystyren a na nej položím podlahovku.Nemáte někdo s takovým postupem zkušenosti.Děkuji

[mlynář]

Jde to, chce to ale určitou štábní kulturu, aby to fungovalo. Je třeba začít s odborníkem projektantem na domácí energetiku. Mne s jedním takovým kdysi seznámil Zděnek Dočekal a nelitoval jsem.
Ono to chce všechno dost dobře spočítat a pak to funguje na sto procent (a pokud to člověk může udělat, tak je to nejlepší a nejlevnější topení).
Samozřejmě, že se začíná s tepelnou izolací. Na ní je třeba dát nepropustnou folii, na tu pak nějaký rošt (osvědčil se klasický rošt do betonu), ke kterému se pak přidělává topná trubka (hadice) a to všechno se zaleje do betonu (celková tl. betonu by se měla v případě pěstírny - zátěž - pohybovat cca mezi 6 - 8 cm). Musí to být odizolováno i od stěn a pak záleží na velikosti místnosti. Podle toho jsou vytvářeny jednotlivé "podlahové panely". Na beton se pak pokládá dlažba nebo se stěrkuje a natírá patřičnou barvou. To je ale jen špička ledovce. K tomu je třeba ještě spočítat automatiku, ladomat u kotle a ventily i jejich umístění.

[michal2002]

Dobrý večer,

děkuji za Vaši obsáhlou odpověď, bohužel ve své stávající pěstírně, část podsklepené bytovky, nejde udělat klasickou podlahovku.Všecho jde, ale mě se nechce rozkopávat celou stávající podlahu.A tak jsem se svým topenářem vymysleli toto řešení.\bude se jednat o místnost cca 15 m2 pro apistogammy cacatuoides a borelli/ polystyren s folií na podlahu a na to rozmotám podlahovku, přes RTLko.Na základě reportáží na sklalár fóru jsem nelenil a u pana Dočekala jsem se ohlásilil na návštěvu, v kalamitní středu 1.12. ,pan Dočekal mi vše ukázal a vysvětlil, za jeho vstřícnost ještě moc jednou děkuji .Bez jeho krásných ryb jsem domů neodjel Jak jsem už psal bohužel jeho zkušenosti budu moct využít při budování úplně nové rybárny.Ještě že máme tak velký pozemek .Snad se brzy dočkám.

[mlynář]

Juj, tak to hořím zvědavostí.
Jo jo, Zdeněk je naprosto pohodovej človíček.

[michal2002]

Já taky.Teď budu muset makat jako zjednanej Zateplení, podlahovka, slepení nových akvárek, rozvod vzduchu atd.O výsledku dám samozdřejmě vědět.Apistogrammy za to prostě stojí.

[michal2002]

Dobrý večer,
uběhlo pár dní, a tak přikládám pár fotek, jak jsem s vytápěním daleko.Zítra zapojím odvzdušňovací ventil a začnu topit.Konečně budu vědět, zda mi to vše funguje.