vytápění pěstírny

[mlynář]

No. Tak tohle vypadá zajímavě. Pro mne novinka a fakt hořím zvědavostí, jak to bude fungovat.

[pragovcicka]

Já si myslím, že není důvodu aby to nefungovalo. Je to v principu radiátor. Jen má malou teplosměnnou plochu, takže v tom by mohl být jediný zádrhel. Určitě spousta zná staré ožebrované trubky, které se dřív s oblibou používaly v garážích. To ožebrování právě zvětšuje teplosměnnou plochu a tím pádem výkon předaný do okolí.

[mlynář]

Nahrál jsi mi na smeč Milane. Ing. Budín (dělal projekt Zdeňkovi a i mně na mlejn) mi mezi prvními věcmi vtloukal do hlavy právě tohlelo. U podlahovky jsou samozřejmě důležité ty "hadice", jenže je to právě o tom železobetonovém bloku, do kterého jsou zalité. Ten se nahřeje a pak funguje jako plošný "radiátor". Ono to má různé vztahy k tloušťce betonu a ploše. Místnost do cca 20 m2 může mít jeden až dva takové "bloky". Velký sál, který měl být na mlejně "vlajkovou lodí" pěstírny (21,8 x 6,5 m) měl takové bloky na podlaze celkem čtyři.

Tady bude topit jen ta roura sama, nebude-li zalita do bloku. Bude tudíž muset topit na co nejvíce stupňů a v takových dnech, jako je třeba ten dnešní pojede imrvére bez přestání a ještě to možná nebude stačit a pan kolega bude muset notně přitápět něčím dalším. Tohle je jako radiátor bez žeber....
Ostatně něco podobného má Pepík Chmelař, jenže jinak. On má rozvody v mědi pod každým akvárkem. Takže každé patro v každém stojanu má svůj vlastní okruh a to všechno je napojené na plynový kotel. Tady je to samé, ale jen jednou a jen položené pod stojany... Pepa má ty spodky izolované, takže z těch rour jde teplo skutečně jen nahoru do dna každého akvária.

[michal2002]

Dobrý den,

můžu vám říct, že jste mi pěkně zamotali hlavu .Ale měli jste pravdu topí to, ale málo.Tak jsem tedy přidal trubky, mám to tam jak na vlakovým nádraží.Teď už to ale topí tak jak potřebuji, v místnosti mám 25 stupňů.Děkuji vám všem za radu.

[greenfish]

Ostatně něco podobného má Pepík Chmelař, jenže jinak. On má rozvody v mědi pod každým akvárkem. Takže každé patro v každém stojanu má svůj vlastní okruh a to všechno je napojené na plynový kotel. Tady je to samé, ale jen jednou a jen položené pod stojany... Pepa má ty spodky izolované, takže z těch rour jde teplo skutečně jen nahoru do dna každého akvária.

Řekl bych, že to je to pravé ořechové. Náklady se musí během několika let vrátit.

[mlynář]

Já jsem nad tím Oldo laboroval už víc než dost a mluvil jsem o tom Pepíkově způsobu i s Ing. Budínem. Přeci jen bych dal přednost tepelné setrvačnosti prostředí - tj. podlahová klasika. Tím je vytápěn rovnoměrně celý prostor nejefektivněji. Navíc nevím, ani jsem se na to Pepika nikdy neptal (musím napravit), jak má ty okruhy jištěné proti přehřátí. Ono by stačilo, aby jen na chvilku vypadlo nějaké tepelné čidlo a v tu ránu se uvaří minimálně celé jedno patro, protože ten kotel jede na cca 70 - 90 °C kvůli vytápění radiátorů nahoře v domě. Podlahovka mívá trojjištění. Jednak komplexním termostatem, za druhé lokálními termostaty pro každý okruh a do třetice základním termostatem, který reguluje, aby do toho všeho nešlo víc jak 20 - 35 °C teplé vody (nejsem si jistý, ale myslím, že k tomu všemu to navíc jistí i "Ladomat").

[michal2002]

Teplotu v místnosti reguluji prostorovým termostatem.Proti přetopení trubek je na vratné větvi namontovaný RTL ventil, který při dosažení nastavené teploty vratnou větev uzavře a čeká dokud celý okruh nevychladne.

[mlynář]

Ty máš tepelnou izolaci z polystyrenu uvnitř?

[michal2002]

Mám, neměl jsem jinou možnost, jak místnost zateplit.Stěny jsou zatepleny 5cm polystyrenem a strop 2cm.

[mlynář]

Hm. Rosný bod bude v těch zdech, chtělo by to alespoň odvlhčovač, jinak do roka budou ty zdi za polystyrenem nacucané jako houba.