Zděnka Dočekala a jeho skaláry i altumy a nakonec i leopoldi jsme tu již skloňovali ve všech pádech a to nejednou. Tak by asi bylo na čase jako druhou pěstírnu (resp. vč. Ing. Dařbujána - třetí) představit právě tu jeho včetně jeho samého. Je škoda, že Zdeněk je až příliš velkým konzervativcem a dodneška si nepořídil comp s netem. Tak mám tak trochu pocit provinění, že to tu bude o něm bez něho. Myslím, že kolega Greenfish, který jej také velmi dobře zná, alespoň dohlédne, abych se zde nedopustil nějakých nepravostí.
Jak už vypovídá název tohoto reportu, Zdeněk Dočekal žije a rybky chová ve svém domku, v malé vesnici cca 16 km od Žďáru nad Sázavou, kde je také (jak jinak) jednou z opor žďárského akvaristického spolku. Podobně, jako u většiny ostatních chovatelů, i zde jsem záměrně vynechal fotografie skalár, nehledě na to, že zde na fóru je již dnes spousta fotek Zdeňkových krásných ryb.
Jeho pěstírna, která zabírá prostřední třetinu klasického dlouhého venkovského stavení je z mého pohledu jedna z nejmodernějších a navíc v některých aspektech po stavebně-energetické tránce i svým způsobem revoluční. Když Zdeněk onen domek někdy na konci devadesátých let pořizoval, šel do toho již s určitou vizí a tak nelenil a sehnal si kontakty na různé odborníky ze stavební oblasti. Tak se zde můžeme setkat s perfektně vyřešenou otázkou tepelných izolací, odvětrávání a vytápění celého objektu - zejm. prostor pěstírny - starého kamenného domu.
Je zde teplovodní podlahové vytápění poháněné plynovým kotlem, které vytápí jak pěstírnu, tak i obytnou část. Díky kvalitnímu projektu zateplení tak Zdeněk protopí ani ne třetinu nákladů, než by tomu bylo u klasické výstavby, což je zvlášť v dnešní době s ohledy na akvaristickou pěstírnu velice zásadní věcí. Jakožto bývalý profesionální elektrikář zde má i různé šikovné vychytávky v rámci elektrointalací.
Kromě spousty nádherných chovatelských forem skalár (oranžovohlaví mramoři, oranžoví koi, světlí i kouřoví leopardi, kouřové zebry s nádherným krajkováním, aj.) jak již dobře víme z našich rozprav odchovává i jednu z populací divokých skalár s přízviskem "Manacapuru" (II), je chovatelem Haidingerovské linie P.altum (F2) a od letošního jara již i vlastníkem stádečka P.leopoldi dovezených firmou V.Kalaby. Tím výčet chovaných a odchovávaných ryb ale zdaleka nekončí.
Ve své, dle mého odhadu cca 25 kubíkové pěstírně odchovává i drobné trpasličí cichlidky (je proslulý kvalitou svých ramirezek, pro které vymyslel a vybudoval něco na způsob "rybího paneláku"), najdeme zde i některé zástupce amerických cichlid vč. důstojných ocellátů, několik druhů nádherně vybarvených duhovek, různé parmičky, mřenky a tetřičky a tu a tam i nějakého zajímavého krunýřovce. Jsou zde ke shlédnutí i čichavci a bettky.
Prostředí Zdeňkových akvárií je co se profesionální pěstírny týče netradiční i v tom, že společně s rybkami v každé nádrži pěstuje i spoustu báječných rostlin. Kdykoliv tam zavítám, kroutím hlavou nad tím, jak se mu to musí udržovat... Zdeněk se i aktivně zúčastnil posledních dvou soutěží skalár u nás, které pořádal majitel vydavatelství Aquapress p.F.Kolín a vždy si odvezl řadu ocenění i medailí (tady si neodpustím trochu jedovatou poznámku - p.Kolín sice asi ovládá bezvadně němčinu, co se však angličtiny týče, měl by se nechat trochu poučit od někoho znalého - viz. spodní nápis na medaili z r. 2006).
Podobně, jako je to vidět u kolegů z brněnského Cyperusu, i já neváhám před Zdeňkovými rybami pokorně jít na kolena kdykoliv se u něho zastavím. Jinak pozor na jeho pohostinost. Pokud člověk není ve chvíli návštěvy řidičem výpravy, je zde nebezpečí, že bude potřebovat po ukončení vizity do vozu se nechat odnést. Zdeněk má vždy pro hosty v zásobě dostatek více než kvalitní slivovice, která dokázala zkrotit nejednou i temperament hostů ze zahraničí...