Ono je tu mnoho otázek a dneska kupodivu i mnoho odpovědí (těch otázek je samozřejmě daleko víc).
Z toho mála, co si troufáme zatím znát o tom, jak vypadají divoké populace skalár, je jejich tělesná odlišnost dle určitých oblastí. Jsou to samozřejmě jen dohady, protože nemáme žádnou jistotu, že když se k evropským nebo severoamerickým obchodníkům dostanou rybky z Brazílie, skutečně to co o nich uvedou brazilští obchodníci odpovídá skutečnosti. Takže jesliže jsme kdysi získali rybky, jejichž odchyt deklaroval obchodník z Manausu na Xingu, bylo spíš naším zbožným přáním, aby ona forma skutečně odněkud z Xingu pocházela. A to pochopitelně nemluvím o tom, co je Xingu za řeku.
Ono stačí jen když si my, tady v Česku představíme, jak vypadá tok naší nejdelší řeky - Labe. Stejně asi tak je na km dlouhá Manacapuru (ale nejméně 5 x vodnatější a plošně rozsáhlejší). No a Xingu? To je pro nás myslím nepředstavitelné. Ale alespoň to bylo něco cosi, čeho se dá jakž takž chytat.
Zpátky ale k meritu věci. Hodně odlišné jsou skutečně populace z Negra a to už zhruba od oblastí okolo Barcelosu (dnes u nás tak obdivované formy pocházející z odchytů u Sao Isabella a Sao Gabriel, Cuiuni, aj...) proti proudu od populací žijících v povodí peruánské Amazony.
Dle toho, co víme o životě skalár v přírodě (shodný způsob dle pozorování jihoameričanů u všech druhů a forem), je možnost mezidruhového křížení naprosto zanedbatelná. Ty rybky to tam prostě nemají zapotřebí a nic je k tomu nenutí. Takže tam jde zejména o působení prostředí, ve kterém ta která populace žije. Nepředkopládám to, že v případě nějaké životní nouze by mohlo dojít ke křížení z nouze. Ať už by se jednalo o jakýkoliv geologický extrém přírody, tak by byly ryby natolik vystresované a vyšokované, že by jejich zásadní prioritou byla záchrana života a ne tření.....
Takže myslím, že teoreticky by mezidruhové křížení možné bylo, po technické stránce ale asi nikoliv.